3 sýry

Každý rozumný člověk ví, že jít nakupovat do potravin hladový je hloupost. Vím to i já a to se nepovažuju za rozumnou. Normálně jsem plánující systematický člověk a když jdu nakupovat, zajdu si předem na kávu a něco dobrého nebo jdu na nákup po obědě. S sebou si nikdy nezapomenu nákupní seznam, do kterého píšu docházející věci průběžně a před nákupem jen dopíšu chleba, maso, zeleninu a tak. Mám na to bloček s magnetem na lednici. Je na něm krteček, což je trošku trapné, ale jiný neměli - vážně!

Některé dny se ale moje osobnost někam vytratí a já se vrhnu do obchodu cestou z práce a to naprosto bez přípravy. Vím, že je to velká chyba. Jsem ve stresu už od začátku, protože mám hlad, nevím, co koupím, nevím, co doma mám a co ne. Prostě Grrrrr!!! Je tam moc lidí - chudinky utahané ženské s rukama vytahanýma od tašek, chudáci utahaní chlapi s rukama vytahanýma od tašek (těch je ale málo), matky s kočáry, babky s taškami RVHP (u nás doma se tomu odjakživa říkalo taška "ráno přijedu h**** přivezu", ale je to taková ta taška na kolečkách, která vždycky vržou a kterou babky používají jako zbraň), ukrajinští dělníci, týpci v obleku a s notebookem, kteří zřejmě večeří každý den rohlíky a 15dkg něčeho a občas se tam objeví i nějaká vytřeštěná zmatená osoba jako jsem já.

Běhám vztekle po obchodě, v duchu se rozčiluju na ty báby a matky - nemůžou jít sakra nakupovat jindy než v dobu, kdy většina lidí jde z práce pro nákup?! V tomhle prostředí a stavu prostě nejsem schopná si vybavit, co mi doma chybí, mám hlad a nakupuju nekompatibilní jednotlivosti. Něco jako sádlo a bonbóny, několik špekových kůží, hlavu z husy a tak (pejsek a kočička, jak vařili dort).

Můj poslední nákup v tomto duchu proto dopadl následovně: balíček dětských piškotů, francouzské bagetky, lak na vlasy, jogurty, arašídové křupky, brambůrky, okurka a nějaké sýry. Cestou z obchodu jsem do sebe nacpala jednu z bagetek a hltala jsem tak, že jsem dostala škytavku. Po tom, co jsem se jí zbavila, jsem se doma dívala na nakoupenou hrůzu a obsah lednice a bylo jasné, že z toho nic světoborného nebude. A taky že ne - sýrový talíř s olivami je sice dobrý k vínu, ale k večeři to nebylo úplně ono. Možná jsem to mohla postříkat lakem na vlasy.

Myslím, že dneska doma taky nic jedlého nemám, ale do obchodu nejdu - slibuju...