Minulý pátek opět ve stylu "běžím z jedné práce domů, prolítnu kuchyní, něco vdechnu a běžím do práce druhé".
Po těch letech, co pracuju v Barettě, mě představa, že zase budu večeřet pizzu, lehce děsí. Ještě míň se mi ale zamlouvá to, že když si před směnou za barem nedám nic, tak potom ve tři ráno sežeru cokoliv... Teda, ne cokoliv, ale utopence nebo nakladaný hermelín, protože v baru nic jiného k jídlu nemáme.
To znamená, že uprostřed běhu na trase kancelář - dům - bar, musím něco sníst. Tentokrát to byla tortilla s kuřecím masem, cherry rajčátky, zakysanou smetanou s česnekem a ledovým salátem. Mňam... Problém bohužel nastal už v začátku, když jsem do kysané smetany prolisovala 3 obrovitánské stroužky česneku. Zapomněla jsem, že není umělohmotný - čti čínský - takže to byla vážně síla. Sníst tuhle bombu za syrova a jít se o vůni česneku podělit s hosty v baru jsem zavrhla rovnou a obalila v tom kousky kuřete a orestovala je na pánvi.
Nakonec to bylo dobré, bylo to i pěkné, ale kolik orbitek jsem do sebe nacpala v pátek v noci...
Tortily jsou pro nás svátek. Naposled jsme je dělali na Velikonoce a jelikož se pokus s výrobou domácích placek povedl, tak bude příští repete možná dřív než za půl roku.
OdpovědětVymazat