Římský salát s ředkvičkou a žampiony

Jo, je pravda, co mi rodiče a všichni přátelé vyčítají - moc pracuju. Mám k tomu ale svoje důvody (a překvapivě to nejsou prachy), které jsou tajné a nebudu se o nich tedy zmiňovat. Co ovšem tajné není, je, že nemám moc čas vařit. Dalo by se tedy říct, že to odbývám, což je pravda, ale v létě stejně nikdo nemá chuť na knedlo-vepřo-zelo. Udělám z nedostatku času tedy ctnost v podobě dietního jídla a hodím do placu další salát v klasickém pátečním stylu "běžím z jedné práce domů-něco slupnu-běžím do práce druhé." V poslední době dost ujíždím na medovo-hořčičném dresingu, takže tady je recept.

Ingredience (na 2 porce):

• 4 větší listy římského salátu
• 2 velké ředkvičky
• 1 malá plechovka naložených krájených žampionů (já chtěla žampiony v celku, ale co s litrovou sklenicí?)
• kousek parmezánu
• 1 lžíce medu
• 1,5 lžíce plnotučné hořčice
• 3 lžíce olivového oleje
• sůl, pepř
• nějaké dobré pečivo

Postup:
Omyté listy salátu jsem natrhala na kousky a rozložila je na talíř. Ředkvičky jsem nakrájela na tenké plátky, žampiony jsem přecedila a poházela oboje na listy salátu. Navrch jsem nastrouhala trošku parmezánu.
Ve vodní lázni jsem rozpustila med, přidala hořčici, olej a špetku soli a pepř a vyšlehala metličkou. Dresingem jsem pokapala salát.
K salátu jsem měla křupavý chleba od Paula.
Dobrou chuť.
Tento recept je speciálně určen pro Martinu, ona ví proč...

Čokoládový cheesecake s malinami

Jak to dopadá, když se rozhodnu udělat tátovi dort k svátku? Vyberu recept, který nemám vyzkoušený. V receptu jsou ingredience, které doma nemám a musím jít na VELKÝ nákup. Recept nefunguje. Zachraňuju co se dá...

Minulou sobotu měl táta svátek. Dárky jsem už měla nakoupené (javorový sirup, fíková marmeláda - sladký, to je jeho), ještě udělat dort a je to. Předávka dárků (neříkám tomu oslava, protože u nás v rodině se - naštěstí - mejdany dělají jen vyjímečně) se měla konat v úterý navečer. Pro dort jsem se rozhodla v pondělí v práci. Původní plán byl "Božský čokoládový dort", ale po přečtení receptu (celkem asi milión vajec, litr likéru jehož název mi nic neříkal a podobně) jsem to vzdala předem. Už delší dobu jsem ale měla vyhlídnutý čokoládový cheesecake na stránkách Apetitu. Recepty od nich se mi vždycky celkem vydařily, takže proč ne? Většinu ingrediencí jsem doma měla, dokoupila jsem jen mascarpone a bílou čokoládu (na obrázku v časopise z ní byly na dortu udělané krásné hoblinky). Přišla jsem domů z práce a pustila se do toho. Bohužel už od začátku jsem postupně zjišťovala, že tenhle recept nefunguje. Je v něm moc sušenek na korpus, málo másla, málo krému, nejasná formulace "několik lžic smetany" (kolik je asi několik?) a krátká doba pečení.

Jelikož se snažím stát zdatnou cukrářkou, tak jsem dort nevyhodila, ale upravila. Tady je recept.

Ingredience (na formu o průměru 25 cm):

korpus

• 220g rozdrcených čokoládových sušenek (měla jsem BeBe kakaové)
• 140g rozpuštěného másla
• 50g mletých lískových ořechů (mandle by byly lepší, ale nemám mlýnek a v obchodě je neměli)

krém

• 200g cukru moučka
• 500g mascarpone
• 3 větší vejce
• 100g rozpuštěné hořké čokolády
• 1 lžíce kakaa
• 1 lžička vanilkové esence
• 175 ml smetany ke šlehání
• 2 lžíce kukuřičného škrobu

na ozdobu

• 300g čerstvých malin
• 1 sáček želatiny v prášku
• 1 lžíce cukru
• lístky máty

Postup:

Máslo jsem rozehřála v kastrůlku a smíchala ho s rozdrcenými sušenkami (drceny za použití válečku, utěrky, igelitového pytlíku a paličky na maso) a mletými ořechy. Vzniklou hmotu jsem pomocí lžíce namačkala do kulaté dortové formy s odnímatelným okrajem. Vrstva vyšla asi 7mm vysoká, po stranách jsem vytvořila okraje asi do výšky 2,5cm. Korpus jsem strčila do mrazáku, protože se mi nechtělo čekat na chlazení v lednici.

Vyjímečně jsem si vzpomněla a pustila troubu předem (na 200°c). Do větší mísy jsem dala všechny ingredience na krém a míchala nejdřív vařečkou a pak metličkou, až vznikla tekutá hladká hmota. Vyndala jsem korpus z mrazáku a nalila na něj všechen krém. Trošku jsem pak olízla z vařečky (já vím, jsou v tom syrová vajíčka, ale já jinak nemůžu, vždycky ujídám) a bylo to mňam. Dort jsme strčila do trouby a pekla 10 minut na 200°C, pak jsem teplotu snížila na 130°C a pekla ještě hodinu, jak bylo uvedeno v původním receptu. Krém byl bohužel stále tekutý, takže jsem tam dort nechala ještě déle a výsledně se pekl ještě asi 50 minut. Pak jsem si přečetla diskuzi na webu a zjistila, že některé nešťastnice dort v tuhle chvili opravdu z trouby vyndaly a pak jim při nakrojení vytekl. No nic moc. Dort jsem nechala ležet na stole v kuchyni a šla jsem spát s tím, že v úterý po práci na něj hodím hoblinky z čokolády a ponesu ho tátovi.

Nakonec to ale dopadlo jinak - ráno jsem dort očíhla a zjistila, že vůbec nevypadá hezky; není lesklý a pěkný jako na obrázku na webu a ani hoblinky z čokolády ho nezachrání. Rozhodla jsem se že vršek dortu něčím překryju, aby nebyl moc vidět. Nahlásila jsem si půl dne dovolené a vyrazila na nákup (přiznávám, že nejdřív jsem šla na manikúru). Domů jsem donesla 2 košíčky krásných velkých malin a jednu dortovou želatinu v prášku (zakoupena zcela nečekaně v drogérii). Dort jsem seřízla, aby měl rovný vršek a narovnala jsem na něj maliny, pěkně jednu vedle druhé. Podle návodu jsem připravila želatinu a nalila jsem ji na maliny. Dort jsem vrazila do ledničky a utíkala do práce.

Můj drahý spolubydlící mi pak celé odpoledne vyhrožoval přes facebook, že dort sní, ale naštěstí se udržel a ani do něj nedloubnul. Po práci jsem běžela domů, popadla dort, ozdobila ho lístky máty a nesla ho k rodičům. Docela dost jsem se bála a připadala si děsně drzá, že někomu dávám dort, který jsem nikdy předtím nevyzkoušela. Skončilo to ale naštěstí dobře, pokud pominu poznámku přítele mojí sestry. "Jééé, von je vevnitř černej!". Tátovi ale chutnalo a to bylo to hlavní.

Musím se tu pochlubit, že tohle je první dort, na který jsem opravdu pyšná.

Risotto

Velikánská naběračka, obrovský hrnec, protivná kuchařka. Plesk! a rizoto ze školní jídelny je na talíři.

Kousky kuřete nebo slepice, mražená Mochovská směs, strouhaný eidam, kečup, vařeno s láskou. Plesk! a rizoto od maminky je na talíři.

Orestovaná kuřecí prsa, rýže v sáčku, hrášek z konzervy. Smíchat. Vyrobit 5 úhledných kopečků naběračkou na zmrlinu. Posypat strouhaným eidamem. Hlavně nic víc a nic mín! Vařeno s velkou láskou pro mýho ex.

Zní to děsivě, ale všechna tři rizota jsem měla v určité době ráda a klidně bych si je dala znovu. Když na to ale přijde a mám vařit já podle svých chutí, tak to dělám ještě jinak. Z rizota se stane risotto - snad...

Ingredience (nemám odměřené, je to vždycky od oka a vždycky je toho moc):

• rýže arborio
• máslo
• najemno nakrájená cibule
• bílé víno
• vývar (masový, zeleninový, když nemám dávám vývar v kostce, nějaký německý bio - píše se tam, že je to skoro zdravé, bez glutamátu, tak snad...)

• baby karotka, zelený hrášek, fazolky
• orestovaná vepřová panenka nakrájená na kousky
• houby, které našel v lese někdo, kdo pozná jedlé od jedovatých - doufám v to, protože já je teda rozhodně nerozeznám
• parmezán

Postup:

Ná pánvičce na másle zpěním cibuli, přidám rýži a promíchám. Přidám víno (asi 2 dcl, další 2dcl si dám do skleničky a během vaření upíjím) a za stálého míchání nechám odpařit. Přidám 2 naběračky vývaru, pořád míchám (no, vlastně ne úplně pořád, ale prostě hodně), vždycky když se tekutina skoro odpaří přidám další dávku vývaru. Asi tak po 10ti minutách přihodím zeleninu, houby a maso. Pokračuju v míchání, čekání na odpaření a přidávání vývaru. Po asi 18ti až 20ti minutách mám pryč všechen vývar, rýže je al dente a vypadá, jako že je v takové jakoby omáčičce (ale jen trochu), vypnu oheň a nasypu na to parmezán, promíchám, přikryju pokličkou a nechám asi 2 minuty stát.

Nakonec to nejdůležitější - naliju si další dvojku bílého a i kdyby se to nepovedlo, tak ve stavu mírné ovíněnosti to tolik nevadí. Zatím se to ale pokaždé povedlo.

Kozí sýr s melounem Galia

Tentokrát jen fotka, v tom horku a před dovolenou se mi nechtělo vařit ani za nic. Sýr byl rozteklej tak akorát, meloun byl půl hodiny v mrazáku. Mňam...

Pizza je tu!

Víte co? Miluju tu scénu z filmu Sám doma, jak si Kevin (po "zmizení" zbytku rodiny) objednává pizzu a když mu jí dovezou, nadšeně volá "senzační sýrová pizza a jenom pro mě!"

Při výrobě 3 letních koláčů mi ještě kousek těsta zbyl, takže jsem měla večer na téma listové těsto. Sice jsem v pizzerii za ty roky okoukala recept na "pravé" těsto na pizzu, ale kynuté dělám prostě nerada, takže podvádím a použila jsem tohle. Možná to tedy není opravdová pizza, ale každopádně je to dobré.

Asi 1/3 balíčku chlazeného listového těsta jsem válečkem rozválela na placku (ano, opravdu stále neumím roztočit pizzu ručně), vložila do vymazané formy, pomatlala rozmačkanými nakládanými loupanými rajčaty smíchanými se sušeným oreganem a čerstvým rozmarýnem, trošku jsem to osolila. Na rajčatový podklad jsem pak naskládala česnek nakrájený na plátky, mozzarellu, rajčata, zelené olivy, bazalku a zakápla jsem to olivovým olejem. Pekla jsem to v troubě na 220°C zhruba 12 minut.

Senzační rajčatová pizza a jenom pro mě!

3 letní koláče

Kolegyně od mámy z práce je, narozdíl ode mě, šikovná a vyrábí vlastnoručně (!) panáčky Kofolásky. Protože jsem po jednom zatoužila, tak jsem trošku škemrala, ať mi máma jednoho zařídí, že ho kolegyni za něco vyměním, ať si řekne, co by chtěla. Prý říkala něco jako "já nevím, ať mi třeba něco upeče." No nemusí říkat dvakrát! Sousedka mě každý víkend zásobuje ovocem ze zahrádky, někdy se zásobím i sama (brusinky a kanadské borůvky z Holešovické tržnice) a to se to pak peče.

Rozhodla jsem se pro listové těsto, tvarohovo-vanilkovou náplň a broskve. Listového těsta ale bylo nějak moc, takže koláče nakonec byly tři.

A teď recept:

Základ je pro všechny koláče stejný a je počítaný na všechny tři dohromady:

• 1 balíček listového těsta (měla jsem chlazené)
• 1 vanilkový puding
• 0,5 l mléka
• 250g měkkého tvarohu
• 10 polévkových lžic cukru krupice
• 1 žloutek

Ovocné náplně

• 1. koláč - menší: 2 velké zralé oloupané broskve nakrájené na plátky, lžička skořice, plátky mandlí na ozdobu
• 2. koláč - velký: 0,5 l kanadských borůvek
• 3. koláč - menší: 5 lžíc červeného rybízu, 1 lžíce třtinového cukru

Listové těsto jsem vyválela na tenké pláty, vložila do vymazaných a vysypaných forem a přitlačila. Puding jsem uvařila podle návodu v 0,5 l mléka s 3 lžícemi cukru. Vyšlehala jsem žloutek s cukrem (7 lžic) a přidala tvaroh. Puding a tvarohovou náplň jsem smíchala a nalila na připravené těsto ve formách. Pak jsem na každý koláč dala nějaké to ovoce a pekla 20 minut na 200°C.

Výsledek - 1. a 2. koláč dopadly dobře, na 3. koláči bohužel rybíz pustil vodu a celý koláč se utopil a není zrovna moc repre. Schovala jsem ho do lednice a ještě uvidím, jestli ho sním nebo se ho zbavím...

Losos v papilotě

Mám moc ráda lososa, ale nějak ho neumím připravit. V obavě, aby nebyl syrový, ho vždycky nechám chudáčka v troubě úplně vysušit.

Celkem nedávno jsem v televizi viděla přípravu candáta v papilotě (papilota je balíček z pečícího papíru, do kterého se dá ryba - nebo jiné maso, máslo/sádlo/olej, zelenina, koření... Pak se to pořádně zamotá a peče v troubě asi 15-20 minut). Když to zvládne Markéta Hrubešová, která je mimochodem v pořadu Tescoma s chutí dost příšerná, zvládnu to taky.

Řezy lososa jsem osolila, opepřila, dala na něj lístky bazalky, čtvrtky rajčat a kousek másla, balíčky jsem pevně zamotala a pekla. Bylo to dost dobrý, nenadělá se moc nádobí a v kuchyni jsem lepší než Markéta.