Čokoládový cheesecake s malinami

Jak to dopadá, když se rozhodnu udělat tátovi dort k svátku? Vyberu recept, který nemám vyzkoušený. V receptu jsou ingredience, které doma nemám a musím jít na VELKÝ nákup. Recept nefunguje. Zachraňuju co se dá...

Minulou sobotu měl táta svátek. Dárky jsem už měla nakoupené (javorový sirup, fíková marmeláda - sladký, to je jeho), ještě udělat dort a je to. Předávka dárků (neříkám tomu oslava, protože u nás v rodině se - naštěstí - mejdany dělají jen vyjímečně) se měla konat v úterý navečer. Pro dort jsem se rozhodla v pondělí v práci. Původní plán byl "Božský čokoládový dort", ale po přečtení receptu (celkem asi milión vajec, litr likéru jehož název mi nic neříkal a podobně) jsem to vzdala předem. Už delší dobu jsem ale měla vyhlídnutý čokoládový cheesecake na stránkách Apetitu. Recepty od nich se mi vždycky celkem vydařily, takže proč ne? Většinu ingrediencí jsem doma měla, dokoupila jsem jen mascarpone a bílou čokoládu (na obrázku v časopise z ní byly na dortu udělané krásné hoblinky). Přišla jsem domů z práce a pustila se do toho. Bohužel už od začátku jsem postupně zjišťovala, že tenhle recept nefunguje. Je v něm moc sušenek na korpus, málo másla, málo krému, nejasná formulace "několik lžic smetany" (kolik je asi několik?) a krátká doba pečení.

Jelikož se snažím stát zdatnou cukrářkou, tak jsem dort nevyhodila, ale upravila. Tady je recept.

Ingredience (na formu o průměru 25 cm):

korpus

• 220g rozdrcených čokoládových sušenek (měla jsem BeBe kakaové)
• 140g rozpuštěného másla
• 50g mletých lískových ořechů (mandle by byly lepší, ale nemám mlýnek a v obchodě je neměli)

krém

• 200g cukru moučka
• 500g mascarpone
• 3 větší vejce
• 100g rozpuštěné hořké čokolády
• 1 lžíce kakaa
• 1 lžička vanilkové esence
• 175 ml smetany ke šlehání
• 2 lžíce kukuřičného škrobu

na ozdobu

• 300g čerstvých malin
• 1 sáček želatiny v prášku
• 1 lžíce cukru
• lístky máty

Postup:

Máslo jsem rozehřála v kastrůlku a smíchala ho s rozdrcenými sušenkami (drceny za použití válečku, utěrky, igelitového pytlíku a paličky na maso) a mletými ořechy. Vzniklou hmotu jsem pomocí lžíce namačkala do kulaté dortové formy s odnímatelným okrajem. Vrstva vyšla asi 7mm vysoká, po stranách jsem vytvořila okraje asi do výšky 2,5cm. Korpus jsem strčila do mrazáku, protože se mi nechtělo čekat na chlazení v lednici.

Vyjímečně jsem si vzpomněla a pustila troubu předem (na 200°c). Do větší mísy jsem dala všechny ingredience na krém a míchala nejdřív vařečkou a pak metličkou, až vznikla tekutá hladká hmota. Vyndala jsem korpus z mrazáku a nalila na něj všechen krém. Trošku jsem pak olízla z vařečky (já vím, jsou v tom syrová vajíčka, ale já jinak nemůžu, vždycky ujídám) a bylo to mňam. Dort jsme strčila do trouby a pekla 10 minut na 200°C, pak jsem teplotu snížila na 130°C a pekla ještě hodinu, jak bylo uvedeno v původním receptu. Krém byl bohužel stále tekutý, takže jsem tam dort nechala ještě déle a výsledně se pekl ještě asi 50 minut. Pak jsem si přečetla diskuzi na webu a zjistila, že některé nešťastnice dort v tuhle chvili opravdu z trouby vyndaly a pak jim při nakrojení vytekl. No nic moc. Dort jsem nechala ležet na stole v kuchyni a šla jsem spát s tím, že v úterý po práci na něj hodím hoblinky z čokolády a ponesu ho tátovi.

Nakonec to ale dopadlo jinak - ráno jsem dort očíhla a zjistila, že vůbec nevypadá hezky; není lesklý a pěkný jako na obrázku na webu a ani hoblinky z čokolády ho nezachrání. Rozhodla jsem se že vršek dortu něčím překryju, aby nebyl moc vidět. Nahlásila jsem si půl dne dovolené a vyrazila na nákup (přiznávám, že nejdřív jsem šla na manikúru). Domů jsem donesla 2 košíčky krásných velkých malin a jednu dortovou želatinu v prášku (zakoupena zcela nečekaně v drogérii). Dort jsem seřízla, aby měl rovný vršek a narovnala jsem na něj maliny, pěkně jednu vedle druhé. Podle návodu jsem připravila želatinu a nalila jsem ji na maliny. Dort jsem vrazila do ledničky a utíkala do práce.

Můj drahý spolubydlící mi pak celé odpoledne vyhrožoval přes facebook, že dort sní, ale naštěstí se udržel a ani do něj nedloubnul. Po práci jsem běžela domů, popadla dort, ozdobila ho lístky máty a nesla ho k rodičům. Docela dost jsem se bála a připadala si děsně drzá, že někomu dávám dort, který jsem nikdy předtím nevyzkoušela. Skončilo to ale naštěstí dobře, pokud pominu poznámku přítele mojí sestry. "Jééé, von je vevnitř černej!". Tátovi ale chutnalo a to bylo to hlavní.

Musím se tu pochlubit, že tohle je první dort, na který jsem opravdu pyšná.