Řekni řeřicha

Haha. Já sama mám dost špatné "ř", ale což - já to nebudu muset číst. Aspoň ne nahlas.

Nevzpomínám si, že by v půlce března v Praze kdy sněžilo. No dobře, asi sněžilo, ale člověk prostě negativní zážitky z mysli vytěsňuje. Na základě toho debilního počasí jsem si řekla, že se budu tvářit jarně a vypěstuju si nějaké bylinky v truhlíku za oknem. Bohužel jsem při nakupování malých sáčků s krásnými obrázky nějak zapomněla, že neumím nic vypěstovat. Nevím, jak se ze semínek stane voňavá bazalka/petrželka, pažitka či co. Zahubím i kaktus. Odvahu k zasetí tak složitých a náročných rostlin jsem zatím nenašla. Je potřeba začít pomalu.
Ze základky si pamatuju, že vypěstovat řeřichu na vlhké vatě se povedlo všem, takže, hurá do toho! Moje zahrádkářská neschopnost je tak velká, že zásadní úkol - nasypat semínka na vlhkou vatu jsem svěřila do rukou odborníka. Dál už jsem se o svojí řeřichu starala sama. No, starala. Jde to rychle. Třikrát jsem jí zalila a několikrát vyfotila. A pak si na ní smlsla v dobrém salátu.

Pozn. Ne, nejsem tak moc neschopná, že bych si najala Přemka Podlahu, aby mi zasel řeřichu. Nějak se k tomu setí nachomýtl můj drahý, jehož maminka je květinářka (nebo zahradnice?), takže jsem ho díky tomu pasovala na odborníka.