úterý 18. května 2010

Vepřová pečeně se zelím a karlovarským knedlíkem



Láska prý prochází žaludkem. S tím bych měla souhlasit, když jsem drahého utáhla na karamelový větrník. No a co bych pro něj neudělala, když vím, že karlovarský knedlík je jeho oblíbený. Kolem poledního, když pečeně v troubě začínala krásně vonět a zelí jsem musela schovat pod pokličku, abych ho nesnědla, jsem zjistila, že nemám mouku. A co by pro mě drahý neudělal, než že jí cestou koupí. V Tesco akce 'mouka za tři pade', takže vyprodáno, ve večerce naštěstí akce nebyla.

Ingredience:
vepřová pečeně s kostí
několik lístků šalvěje
sůl, pepř
případně máslo / sádlo - pokud pečeně nepustí dost šťávy
---
máslo
cibule
kmín
lžička hladké mouky
kysané zelí
cukr
---
6 světlých housek
2 tmavé housky
3 vejce (žloutky a bílky zvlášť)
0,5 l mléka
hrst nasekané petrželky
špetka muškátového oříšku
sůl
140g hrubé mouky
máslo na potření ubrousků

Postup:
Začala jsem už večer předem tím, že jsem pokrájela housky na kostky a nechala je přes noc oschnout.
Pokračovala jsem s pečení a to s několika (jak se ukázalo, tak dobrými) radami z kuchařky od Hanky Michopulu. Měla jsem kus o váze asi 1,5kg. Maso jsem omyla a pořádně osušila. Ten kousíček kůže, který řezník nechal navrchu jsem ostrým nožem nařezala do mřížky a vtlačila do ní několik lístků šalvěje. Maso jsem odložila do pekáče a zapnula troubu na 230°C. Jak se trouba nahřála, na pár minut jsem do ní dala plech s nakrájenými houskami. Těsně před tím, než jsem housky vyměnila za maso, jsem pečeni osolila a opepřila. Po dvaceti minutách jsem teplotu snížila na 160°C, přilila do pekáče asi 2dcl horké vody a pekla další hodinu a půl. Občas jsem maso podlévala vypečenou šťávou (které nakonec bylo málo, přidala jsem tedy kus másla).
V mezičase jsem připravila zelí - to je disciplína velmi jednoduchá. Na kousku másla jsem opekla cibulku přesně do momentu "těsně než je zlatá", přisypala jsem kmín a mouku. Minutku jsem to míchala a pak přidala zelí a cukr. Chvilku jsem to podusila, ochutnala, přisladila a pak nechala vyprskat přebytečnou tekutinu. Takhle mám zelí nejradši.
Teď přišly na řadu lehce opečené housky. V míse jsem je smíchala s mlékem, žloutky, petrželkou, solí a muškátovým oříškem a čekala na drahého, až dorazí s moukou. Když přišel, přidali jsme mouku i sníh z bílků do odstáté houskové směsi a lehce zamíchali. Pak jsem našla dvě utěrky, které nevoněly aviváží a nejhorší patlačku za mě udělal drahý, když utěrky namazal máslem a knedlíkovou hmotu vytvaroval do šišek. Utěrky jsme pevně zavázali a dali jsme je vařit na 20 minut.
Musím říct, že je to trošku boj, dostat na stůl jídlo tak, aby všechno bylo teplé (a ještě to stihnout vyfotit) a že nádobí jsme měli všude, ale pečeně byla šťavnatá s křupavou kůrkou, zelí bylo přesně podle mého gusta a karlovarský knedlík? Dokonalý.


A jaký by to byl nedělní oběd bez sladké tečky? V akci "vyklízím mrazák před letní úrodou" jsem upekla jednoduchý borůvkový koláč se sněhovou čepicí.

12 komentářů:

  1. Krásný slavnostní oběd. A ten koláč vypadá přímo jako od mistra cukřářského. Doufám, že bude recept :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Nadhera, super fotky, nad tou prvni doslova slintam ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to vypadá opravdu chutně. I po dortu se muselo jen zaprášit.

    OdpovědětVymazat
  4. to Madla: diky moc :-) Recept na kolac jsem nedavala, ale kdyztak je to testo z tohoto receptu: http://luciedvorakova.blogspot.com/2009/07/svestkovy-kolac-s-rumem.html z 1/2 davky a postup je: namackat testo do vymazane 30cm vroubkovane formy, posypat bohate ovocem, pect na 200°C asi pul hodiny. Vyndat z trouby, ozdobit podle fantazie snehem (2-3bilky+2lzice cukru) a dat zapect na tech 200°C asi na 5-10minut a pak co nejdrive podavat. Pozor - ten snih hnedne rychlosti blesku :-)

    OdpovědětVymazat
  5. to David: diky :-) Uz jsem prisla na to, jak je v gimpu trosku vylepsit...
    to Lucka: nastesti nejen vypada, ale je to opravdu dobre a o sladke se u me doma nebojim - kdyby to nikdo nechtel, tak ja to (bohuzel) snim...

    OdpovědětVymazat
  6. Přestože nejím maso, vypadá to pěkně...:-) a koláč je dokonalý. Ty zlatavé pusinky...jedna báseň!! :-)Lucie

    OdpovědětVymazat
  7. Tak tady je láska pojištěna na celý život ;-)

    OdpovědětVymazat
  8. to DolceVita: no to vite, snazim se ;-)

    OdpovědětVymazat
  9. A krásný knedlík, taky jsem žemlovým všelijakým nyní úplně propadla. Na kurzu je vařil např. V. Frič krom v ubrousku (bez vymazávání, jen mokrém) jednoduše jako koule na páře nebo v hrnečkách.

    OdpovědětVymazat
  10. Lucie, díky moc za popsání recpetu na koláč, určitě jej co nevidět vytvořím. Musím pochválit všechny tvé recepty a krásnou obrazovou dokumentaci.

    OdpovědětVymazat
  11. to Vilemina: tohle byl muj (nas) prvni pokus o karlovarsky knedlik a muj vlastne skoro prvni pokus o domaci knedliky (jinak vzdy delam z prasku, ale uz asi nebudu - zas tolik prace s domacim navic neni). Vaclava Frice jsem je videla varit ve folii a v alobalu, ale to jsem se bala. Co se tyka hrnecku, tak jsem nezkousela, nevim, jake hrnky pouzit - nevite, jestli jdou pouzit ty obycejne z IKEA?
    to Madla: rado se stalo, doufam, ze Vam bude chutnat a moc dekuji za pochvalu.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář. Na slušné a podepsané dotazy ráda odpovím.