úterý 22. června 2010

Muffiny s modrým sýrem a ořechy


Ač je to pro mě nepochopitelné, někteří lidé sladké neradi. Nebo ho možná nejedí ze zdravotních důvodů. Každopádně jsem si řekla, že vůči nim není fér, že peču pořád jen sladké, a že muffiny naslano by taky šly. Plus mám takový nějaký vnitřní pocit, že sladké je hlavně pro holky, takže slané muffiny upečené ve fotbalových košíčcích u chlapů musí zabodovat.

Ingredience (na 12 větších muffinů):
2 vejce
50g rozpuštěného másla
350ml podmáslí
250g hladké mouky
2 lžičky prášku do pečiva
sůl, pepř
150g sýra s modrou plísní (použila jsem Sedlčanský modřenín a Dor Blu)
100g nahrubo nasekaných vlašských ořechů

Troubu rozehřejeme na 200°C. Připravíme si muffinovou formu - vyložíme jí papírovými košíčky. Ořechy rozprostřeme na plech a necháme je opražit (max.10 minut).
Mezitím smícháme prošlehaná vejce s máslem a podmáslím. Do druhé mísy prosijeme mouku, prášek do pečiva, sůl a pepř. Lehce vmícháme tekutou směs, přidáme na kostky nakrájený sýr a ořechy. Polotekutým těstem rychle naplníme připravenou formu - skoro po okraj, muffiny zas tak moc nevyskočí. Pečeme 20-25 minut - jestli jsou hotové vyzkoušíme pomocí špejle.

Já jsem do základního těsta přidala modrý sýr a vlašské ořechy, ale určitě jsou i jiné, možná pro někoho (že, Klokane), lepší náplně. Dobrá klobáska a cibule, olivy, sušená rajčata a parmezán, šunka a tak. Ještě mám 48 fotbalových košíčků.

pátek 18. června 2010

Italské karbanátky s pečenými bramborami


Vypadá to, že asi opravdu budu praštěná. Jak jinak by se totiž dalo vysvětlit, že - i přes nedostatek volného času - jsem se přihlásila na testování receptů pro časopis Apetit. Ne úplně překvapivě jsem se přihlásila ve stejné době, jako do soutěže nakládaných hermelínů. Asi nějaké erupce na Slunci. Když tak nad tím přemýšlím, vlastně jsem se už dlouho nikam nepřihlásila. Možná zkusím Bohnice. Do těchto kulinářských legrací jsem drze zatáhla i drahého, který se naštěstí vůbec nebránil, ale ty Bohnice... Nevim, nevim... 

Stát se "testovacím čtenářem" bylo překvapivě jednoduché. Jen jsem poslala mail a za chvilku jsem měla tři recepty na výběr. Už nevím, jaké další tam byly, ale s drahým jsme zvolili Italské karbanátky. Pak jsem redaktorce napsala naše dojmy z vaření a fotku a bylo to. Drahý teď všude chodí s časopisem a chlubí se, že tam jsme (fotka 2x2 cm). Nebudu zastírat, že mě to těší. Jsme slavní, slavní, slavní!

Jídlo (doplněné o lehký salát) jsme vařili už asi před měsícem, ale recept zveřejňuju až teď, protože co já vím, jestli by nebyl průšvih, kdybych ho hodila do placu před vyjitím Apetitu.

Ingredience:
4 velké brambory
2 lžíce olivového oleje
šťáva z 1 citronu
sůl
---
50 g strouhanky
500 g mletého masa (mix hovězího a vepřového)
50 g parmezánu
2 lžíce petrželky
1 velký stroužek česneku
kůra z 1 citronu
sůl, pepř
---
mix trhaných listových salátů
třešňová rajčátka
nasucho opražené piniové oříšky
zálivka (olivový olej, citrónová štáva, sůl, pepř)

Postup:
Troubu zahřejeme na 200°C. Omyté brambory nakrájené na klínky promícháme s olejem a citronovou šťávou, osolíme, rozprostřeme je v jedné vrstvě na plech vyložený pečícím papírem a pečeme 35-45 minut dozlatova. V polovině pečení je obrátíme.
V míse smícháme strouhanku, maso, nastrouhaný parmezán, nasekanou petrželku, česnek utřený se solí a citronovou kůru. Podle chuti osolíme a opepříme.
Vytvarujeme čtyři ploché karbanátky, které smažíme na oleji z každé strany asi sedm minut. Podáváme s bramborami a malým salátem.

Použití citronové kůry a parmezánu se mi zdálo podivné, ale nakonec karbanátky velmi mile překvapily. Oproti "normálním" s nimi není žádná práce navíc a člověk aspoň ozvláštní svůj repertoár rychlých večeří.
A navíc - jsme slavní. Takže - podpisy na letišti...

úterý 15. června 2010

Muffiny Piña Colada



Krásné letní počasí, které na nás občas vykoukne mezi deštivými dny, si žádá nějakou letní dobrotu. V lednici mi už pár dní strašil ananas, který jsem dostala od rodičů (nojo, v Kauflandu měli akci), tak asi něco z něj. Karamelizovaný podle Itala v kuchyni? To asi ne, pokud mám donést dezert na grilovačku, chce to něco přenosnějšího. Třeba muffiny. Jen ananasové? Trošku nuda, ne?

Ingredience na 12 muffinů:
1dcl bílého rumu
1/2 zralého ananasu
240 ml bílého jogurtu
1 velké vejce
60ml oleje
260g hladké mouky
100g cukru krupice
1 lžička prášku do pečiva
1/2 lžičky jedlé sody
špetka soli
5 lžic strouhaného kokosu

Postup:
Oloupeme ananas, zbavíme ho tvrdého středu, nakrájíme na kostičky (asi 1,5cm x 1,5cm) a naložíme do rumu alespoň na dvě hodiny. 
Troubu předehřejeme na 190°C, formu na muffiny vyložíme papírovými košíčky.
V jedné míse promícháme jogurt, rozšlehané vejce a olej.
V druhé míse smícháme prosátou mouku, cukr, prášek do pečiva, sodu, sůl a polovinu kokosu.
Naložený ananas slijeme a promícháme se zbylým kokosem.
Pomocí gumové stěrky vmícháme tekuté přísady do suchých - jen zlehka, abychom těsto nepřemíchali - a lehce vmícháme i ananasové kostky s kokosem.
Hmotou plníme připravenou formu asi do 2/3 výšky košíčků.
Pečeme 15-20 minut; jestli jsou hotové můžeme vyzkoušet pomocí špejle.


Tohle je normální verze receptu. Teď se přiznám, jak jsem pekla já - ne úplně normální. Protože jsem chtěla použít ingredience, které se dávají do pravé Piña Colady, místo poloviny jogurtu jsem použila kokosové mléko. Na chuť to ale žádný vliv nemělo, příště dám jen jogurt a pak hodně kokosu. Můj ananas byl moc velký, v poměru k těstu ho bylo moc. Rozhodla jsem se, že rychle udělám ještě poloviční dávku těsta, aby muffiny nebyly moc mokré. Pomáhal mi můj drahý cukrářský asistent (těsta bylo tolik, že na něm zlomil stěrku). Jak je mým zvykem, těsta bylo mnohem víc, než se vejde do muffinové formy. Nevešlo by se ani do druhého muffinového plechu (na šest velkých kousků), takže šup s ním do dortové formy. Po upečení jsme museli zdrhnout z domu, protože naše dokonalá slečna domácí objednala dělníky se sbíječkami na víkend (a odjela).
Šli jsme se s drahým uklidnit na zahrádku "na jedno" a já pořád přemýšlela, čím muffiny (a koláč) ještě vylepšit. Dva giny s tonikem (na sluníčku) mě inspirovaly natolik, že jsem se stavila v obchodě pro šlehačku a Philadelphii a doma uplácala ještě kokosový krém. Z muffinů jsem udělala nóbl cupcakes a z koláče skoro luxusní dort.
Muffiny měly na večerní grilovačce úspěch (pokud se tak dá soudit z toho, že pánové se dohadovali, jestli náhodou někdo neměl víc než někdo jiný a nejmenovaná slečna vylizovala dózu od krému), dort jsem vzala druhý den do práce a byla jsem sama překvapená, jak jsem šikovná.
Drahý mi k dortu udělal výbornou Piña Coladu, celý den pařilo sluníčko - prostě léto jak má být.


Málem bych zapomněla na recept na krém. Je velmi jednoduchý, ale výborný a řekla bych, že se dá ochutit podle potřeby vším možným, ne jen kokosem.

Ingredience (na krém pro 12 muffinů a jeden dort o průměru 20cm):
2 kelímky smetany ke šlehání
250g sýra Philadelphia
3 lžíce strouhaného kokosu
cukr moučka podle chuti

Postup:
Vychlazenou smetanu vyšleháme dotuha, zašleháme sýr, kokos a cukr. Muffiny zdobíme pomocí cukrářského sáčku, dort prokrojíme a naplníme krémem.

středa 2. června 2010

Nakládaný hermelín


Zveřejňovat recept na nakládaný hermelín je věc ošemetná. Neexistuje žádný "jediný správný", každý si může naložit tak, jak chce. Jak jsem se přesvědčila na Velké sýrové nakládačce, tak to, co chutná jednomu, druhý by do pusy nevzal. Moje chutě mi velí, naložit hermelíny jemné, nepálivé.

Hermelíny nechám v lednici až do chvíle, než z jejich doby trvanlivosti zbývá už jen týden. Pak je vyndám a nechám v pokojové teplotě aspoň dvě hodiny.
Připravím si náplň - sušená rajčata naložená v oleji, černé olivy, česnek, bazalku, kuličky černého pepře a červenou cibuli. Česnek utřu se špetičkou soli a najemno posekanou bazalkou a touto směsí potřu zevnitř všechny poloviny hermelínů. Rajčata pokrájím na malé kousky, olivy na kolečka a bohatě jimi pokladu polovinu překrojených hermelínů. Druhé půlky na ně přiklopím a přimáčknu. Naplněné hermelíny nandám do sklenice, přidám několik plátků cibule a česneku, lístky bazalky, pepř, pár sušených rajčat a oliv v celku. Všechno zaliju olejem - půl slunečnicový, půl olivový, ale řekla bych, že i 2:1 by šlo.

Možnost "kdo nemá rád olivy, tak tam nedá nic" tady neplatí. Komu se nelíbí italská verze, může vyzkoušet francouzskou.
Vlašské ořechy nasekané nadrobno smíchám s prolisovaným česnekem a jemně posekanými provensálskými bylinkami (například tymiánem, rozmarýnem a šalvějí) a lehce zakápnu olivovým olejem. Vzniklou pastou potřu obě poloviny hermelínu a spojím. Do sklenice k nim přidám cibuli, česnek, ještě trošku nasekaných bylinek a pár ořechů. Zaliju olejem.
Hermelín v tomto podání je opravdu jemný, pokud má někdo rád výrazné chutě, tak ho asi neuspokojí. Je ale možné, doplnit ho při podávání troškou nakládaných brusinek.

Hermelíny mi nejvíc chutnají šestý až sedmý den od naložení. Kdo má rád "hermelín v rozkladu", může nechat naloženo déle, ale asi by se měl zamyslet nad trvanlivostí.