Žampiony Portobello

Ve středu jsem byla objednaná k zubnímu hygienistovi. Jmenuje se Marcel a vyžívá se v mučení. Asi. Jak jinak by se dalo vysvětlit, že jsem posledně strávila na jeho křesle víc než hodinu a propotila tričko? V očekávání toho nejhoršího jsem se ráno nervózně probudila o hodinu dřív. Využila jsem toho a konečně se mi povedlo jít na farmářský trh hned ráno. V rozevlátých šatech a s košíkem. Připadala jsem si francouzsky a zapomněla na zuby. A ulovila jsem dva obrovské žampiony Portobello.

Portobello je zvláštní otevřená forma krémového žampionu, přezdívaná též „Žampionový steak“. Je velmi chutný, zejména ve všech smažených formách.
Zdroj: České houby a.s.

Co se týká receptu, tak jsem lehce mimo, protože v souboji o roli šéfkuchaře zvítězil drahý a ze mě se stala pomocná ukrajinská síla. Od dřezu se špinavým nádobím jsem si všimla, že žampionům odřezal nožky a oloupal klobouky. Houby pokapal olivovým olejem a opepřil. Pak jsem byla na chvilku vtažena do děje, protože jako přílohu jsme zvolili jednoduché parmezánové risotto. Rozmrazila jsem asi 1/2 litru kuřecího vývaru, nakrájela nadrobno půlku malé cibule, kterou jsem nechala zesklovatět na kousku másla. Nasypala jsem do pánve 100g rýže arborio, promíchala a přilila asi decku bílého vína. Když se tekutina vyvařila, přilila jsem naběračku horkého vývaru. Stále jsem míchala. Pak mě vystřídal drahý a 18 minut míchal a doléval vývar. Risotto nesolím, protože vývar je slaný dost.
Vedle na pánvi se zatím na másle opékaly žampiony - asi tak 8 minut z každé strany (je fakt, že máslo asi nebyla dobrá volba, protože se nám trošku přepalovalo, příště bych žampiony pekla v troubě pod grilem). Do hotového risotta jsem nasypala hrst parmezánu, nechala chvilku stát (kdybych měla tak velkou pokličku, tak bych ho přikryla), promíchala a šli jsme jíst. Teda, nejdřív jsem to samozřejmě vyfotila.

Žampiony Portobello se dají jíst i s lehce bolavou pusou (Marcel se tentokrát krotil). Jsou výborné, mají pevnou strukturu a jemnou chuť. Dovedu si je představit i obalované nebo v bezmasé verzi burgru.

Chocolate chips cookies (podruhé)

Asi je to trauma ze skautských táborů v dětství a nebo jsem prostě rozmazlená Pražačka, ale nesnáším spaní ve stanu. Nepřipadá mi to jako bezva dovolená. Nevyspím se. Všechno mě bolí. Nepovažuju za vtipný, když na mě v botě číhá brouk. Nehledě na to, že stanová plachta není zeď (ač si mnozí zjevně myslí, že ano). Když k tomu všemu utrpení přičtu ještě věčně smradlavé toi-toiky, studenou sprchu a bláto, je snad jasné, že takhle si ideální víkend rozhodně nepředstavuju.
Jednou za čas (čti jednou za 5-7 let) se to dá přežít. Po návratu je ale nutné si říct "home, sweet home" a něco domácího si upéct. Energie po dvakrát třech hodinách spánku člověku zrovna moc nepřebývá, takže něco rychlého a z ingrediencí, které jsou doma.

Recept je převzatý z Paris Pastry a jako u všech amerických receptů upravený v oblasti cukru. Směrem dolů, samozřejmě.

Ingredience na 15 velkých sušenek:
150g hladké mouky
1/4 lžičky jedlé sody
115g změklého másla
150g třtinového cukru
špetka soli
1 lžička vanilkového extraktu
1 velké vejce
100g čokoládových čoček (prodává např. Marks&Spencer nebo Robertson)

Postup:
Troubu zapneme na 180°C. Dva plechy vyložíme pečícím papírem.
Do mísy prosejeme mouku se sodou a dáme stranou. V jiné míse utřeme máslo s cukrem a solí (dobře to jde ve foodprocessoru). Přidáme vanilku a pečlivě vmícháme vejce. Po částech zapracujeme mouku (tu už spíš ručně). Vznikne nám velmi mastné těsto, nebo spíš taková "patlavá" hmota. Opatrně do ní vmícháme čokoládové čočky.
Pomocí dvou lžic / kleštiček na zmrzlinu / rukou klademe na plechy "bobky" o velikosti ping-pongového míčku. Necháme jim dostatek prostoru kolem, protože se roztečou do průměru cca 8-10cm.
Pečeme dozlatova 10-12minut.

Musím konstatovat, že se začínám blížit chuti skvělých sušenek z Marks&Spencer. Ještě kousek a je to doma.

Kávový dort - narozeninový

Další dort v nekonečné (jupí) řadě narozeninových dortů byl pro moji ségru. Nejlepší je, že na dotaz "jaký?" odpověděla "jakýkoliv". To se to pak experimentuje. Vzpomněla jsem si, že jsem někde viděla recept na velmi kávový dort a že bych ho mohla zkusit. Doufám, že mi odpustí, že ho dostala s týdenním zpožděním. Všechno nejlepší!
Po přesvědčení sebe sama, že na sklerózu mám ještě času dost, jsem si vzpomněla, že dort jsem viděla u The Pioneer Woman - Ree Drumond. Je to (podle mých, zkušeností nepodložených, představ) typická Američanka z ranče. Manželovi říká Marlboro Man, mají čtyři děti (které ona učí doma), nějaká zvířata, pozemky a kdovícoještě. Nechápu, jak k tomu všemu zvládá psát ještě blog. Buď kecá a někdo jí pomáhá nebo něco bere. Zdá se, že má jen jednu vadu "na kráse" - cukr. V receptech ho používá tak třikrát víc, než je třeba. To mi ale nevadí, cukr uberu, americké jednotky převedu a jdu na to!
Dort jsem se rozhodla péct v sobotu. Oblíkla jsem si letní tričíčko, obula žabky a do kabelky vzala téměř rozbitý deštník (co kdyby náhodou). Nakoupila jsem do papírové tašky a vyšla ven. Lilo jako z konve. Vyndala jsem deštník a zjistila, že slovo "téměř" v popisu rozbitosti jsem měla vynechat. No nic, to nějak přeběhnu. Před vchodem do domu se vrchní část rozmočené tašky utrhla a rozbilo se vajíčko. Z nově vybetonovaného zápraží nešlo moc dobře umýt. Až se bude domácí ptát, co to tam je za flek, budu si hrát na lidumila a řeknu, že to bylo schválně, aby jí to zápraží líp drželo. Karlův most hadr. Zalezla jsem do postele a nenacházela energii pro přesun do kuchyně. Po dvou hodinách přepínání televize, čtení časopisů a povalování jsem se překonala a mimo pečení dortu jsem ještě uklidila, vyprala, uvařila guláš a donesla ho drahému do práce. Neumím být normální - buď dělám všechno nebo nic.

Ingredience na formu o průměru 20cm:
280g hladké mouky
200g cukru krupice
špetka soli
240g másla
3 lžíce instatní kávy (+200ml horké vody)
120ml podmáslí
2 vejce
1 lžička sody
2 lžičky vanilkového extraktu
---
180g změklého másla
6 lžic cukru moučka (nebo více - podle chuti)
2 lžíce instatní kávy (ano, ty krystalky - ne uvařenou kávu)
špetka soli
4 lžíce smetany ke šlehání
---
čokoládová kávová zrna na ozdobu

Postup:
Troubu předehřejeme na 180°C.Dno rozkládací dortové formy vyložíme pečícím papírem a pak celou formu vymažeme máslem.
V míse smícháme mouku, cukr a sůl.
Do kastrůlku dáme na mírný oheň rozpustit máslo a zatím si připravíme kávu. Vlijeme ji do rozpuštěného másla a necháme přejít varem.
V další míse pořádně promícháme podmáslí, vajíčka, sodu a vanilku.
Máslovo-kávovou směs nalijeme do mouky s cukrem a lehce promícháme. Nejde o to, zamíchat směs dokonale, ale o to, aby máslo trochu zchladlo a aby se vaječná směs, kterou přidáme později, nezdrcla.
Přidáme podmáslí & spol. a pořádně promícháme. Konzistence je velmi tekutá.
Vlijeme těsto do připravené formy a pečeme asi 45 minut. Vyzkoušíme špejlí, jestli je upečeno, případně pečeme déle.
Korpus necháme úplně vychladnout, zkrojíme vyboulený a popraskaný vršek (ochutnáme, jestli je to dobré... hmm... je) a jednou prokrojíme.
Připravíme si máslový krém. Všechny ingredience vymícháme do hladkého krému. Částí namažeme spodní plát korpusu, přiklopíme vrchní částí a pomažeme vršek i boky dortu. Ozdobíme čokoládovými kávovými zrny.

Tenhle dort je určený zejména pro velké milovníky kávy - její chuť v dortu opravdu převažuje.

Jogurtový dort s ovocem

Skromnost stranou - jsem prostě nejlepší. Konečně totiž došlo k tomu, že si u mě někdo objednal narozeninový dort. Dokonce dva dorty. A navíc za ně zaplatil víc, než jen cenu ingrediencí. Jsem na sebe tak hrdá! Nikdy bych neřekla, že tohle vypustím z pusy, ale prostě to tak je.

Recept na "hlavní" narozeninový dort jsem už zveřejňovala; přeci jenom si netroufám dělat na zakázku dort, který nemám vyzkoušený. Byl to čokoládový korpus s karamelovou náplní a čokoládovou polevou, ozdobený kakaovými macarons.

Druhý dort jsem chtěla udělat nějaký lehčí, letní a tak nějak "jakože zdravý". Inspiraci jsem našla u Šárky. Akorát se mi zdálo, že by se třeba někdo mohl cítit ošizený, kdyby dort neměl korpus. Protože jsem ale děvče zaměstnané a vyrábět po večerech dva dorty není činnost časově nenáročná, trošku jsem to ošidila a udělala korpus jen ze sušenek.

Ingredience na formu o průměru 30cm:
300g ovesných sušenek (Marks& Spencer)
100g másla
---
1kg řeckého bílého jogurtu (koupila jsem kbelík v Intersparu)
10 plátků želatiny
2-3 lžíce medu
250ml mléka
---
ovoce na ozdobu

Postup:
Troubu si rozehřejeme na 200°C, dno rozkládací dortové formy vyložíme pečícím papírem.
Sušenky rozmixujeme ve foodprocessoru, přidáme na kostky nakrájené máslo a ještě trochu promixujeme, až se hmota začne spojovat. Namačkáme jí na dno připravené formy, buď rukama nebo lžící. Dáme péct asi na 10 minut - korpus lehce zezlátne. Dáme ho vychladnout.
Mezitím si namočíme želatinu do studené vody.
Ohřejeme mléko s medem, sundáme ze sporáku a přidáme vymačkanou želatinu. Necháme trochu zchladnout a vmícháme do jogurtu. Vymícháme dohladka a polovinu nalijeme na předpečený korpus. Posypeme půlkou ovoce a zalijeme zbytkem krému. Vršek dortu ozdobíme ovocem.

Dort necháme zatuhnout v lednici alespoň čtyři hodiny. Servírujeme vychlazený. Před podáváním objedeme okraje dortu nožem, aby se odlepil a opatrně sundáme boky formy.

Trochu mě mrzí, že nevím, jak chutnal - asi ho budu muset zopakovat.