Panna Cotta & Florentine Cookies - Výzva "The Daring Bakers"

Na začátek bych asi měla vysvětlit, co nebo kdo jsou "The Daring Bakers". V překladu to znamená "Odvážní pekaři" a je to skupina lidí, kteří se sdružují na na webové stránce http://www.thedaringkitchen.com/ a každý měsíc pečou na zadané téma. Stránku založily a vedou dvě dámy - Lis a Ivonne a funguje tak, že každý měsíc je vybrán jeden člen, který vymyslí, co se bude péct a dodá recept. Vzhledem k tomu, že členové jsou z celého světa, tak témata jsou různorodá a většinou jsou opravdovou výzvou.
Členkou "The Daring Bakers" jsem se chtěla stát už dlouho, ale protože jsem hrozná, tak jsem to pořád odkládala - až jsem si všimla, jaké krásné věci peče Catalina a konečně jsem se přihlásila taky. Protože jsem tak bohužel učinila až po uveřejnění lednové výzvy, musela jsem počkat až na výzvu únorovou. Natěšená jako blázen, na něco úplně neznámého, složitého a velkolepého, jsem byla po otevření výzvy dost zklamaná. Panna Cotta a Florentinky? To už jsem dělala několikrát a není na tom nic složitého. Pak jsem si ale řekla, že si nenechám svoji první výzvu pokazit a s recepty si pohraju. Takže - tady jsou!

Únorovu výzvu pro nás připravila Mallory, použila jsem tedy její základní recepty a další inspiraci čerpala v hlubokých vodách internetu.

White Russian Panna Cotta
(nápad i recept na želé z vodky a likéru Kahlúa jsem si vypůjčila zde)

Ingredience (na 3 porce):
30ml vodky
1/2 lžičky jemně mleté želatiny
90ml likéru Kahlúa
---
160ml plnotučného mléka
1/2 lžíce jemně mleté želatiny
480ml smetany ke šlehání
50g medu (příště nedám a jen to podle chuti osladím - medová chuť mi překážela)
10g cukru krupice
špetka soli

Postup:
Vychlazenou vodku dáme do kastrolu, posypeme ji želatinou a necháme chvíli nabobtnat. Přidáme Kahlúu a na velmi mírném plameni za stáleho míchání zahříváme, až se želatina rozpustí. Směs se nesmí vařit. Rozdělíme ji do tří sklenic (objem 15cl) a dáme zatuhnout alespoň na hodinu do lednice. Pokud chceme dosáhnout nakloněného efektu, umístíme sklenice do prázdného kartónu od vajíček.
Vychlazené mléko nalijeme do kastrolu a posypeme želatinou. Necháme nabobtnat. Opět na velmi mírném ohni zahříváme, ale nevaříme a mícháme, až se želatina rozpustí. Přidáme smetanu, med, cukr a sůl a necháme rozpustit (už je to trapné, ale pořád dáváme pozor, aby nám směs neprošla varem - želatina ho nemá ráda). Sudnáme směs z ohně, necháme ji trochu prochladnout a lžící jí rozdělíme do sklenic na zatuhlé želé.
Necháme v lednici ztuhnout alespoň šest hodin.

Čokoládová panna cotta s dotekem pomeranče
(základní recept je opět od Mallory a bude chtít trochu času a trpělivosti. Rozhodně ale stojí za to "wow!", které vyvolá u vašich strávníků)

Ingredience (na 3 opravdu obrovské porce, příště bych z toho radši udělala porcí 6):
240ml plnotučného mléka
1 lžíce jemně mleté želatiny
480ml smetany ke šlehání
100g cukru krupice
1/2 lžičky vanilkového extraktu
70g hořké čokolády
70g bílé čokolády
---
šťáva ze 2 malých pomerančů
1/2 lžičky želatiny

Postup:
Prvních pět ingrediencí si rozdělíme na čtvrtiny, ke dvěma z nich pak bude patřit po pětatřiceti gramech tmavé čokolády a ke druhým dvěma po pětatřiceti gramech bílé čokolády.
Všechny panna cottové vrstvy budeme dělat stejným způsobem a to následovně.
Studené mléko dáme do misky, posypeme želatinou a dáme stranou nabobtnat. Mezitím si v kastrolu svaříme smetanu, cukr a vanilkový extrakt. Přidáme nalámanou tmavou čokoládu a mícháme, až se rozpustí. Sundáme ze sporáku a vmícháme nabobtnalou želatinu a mícháme, dokud se nerozpustí. Vlijeme do sklenic a necháme v lednici alespoň hodinu zatuhnout.
Poté si stejným způsobem připravíme panna cottu z bílé čokolády. Před tím, než dáváme další vrstvu, se ujistíme, že ta předchozí je opravdu tuhá a nová várka není příliš horká - spodní vrstva by se rozpustila do vrchní a pruhy by nebyly nic moc.
Po zatuhnutí bílé vrstvy si připravíme pomerančové želé - vychlazenou přecezenou šťávu posypeme želatinou, necháme nabobtnat a potom zahříváme (ale nevaříme), až se želatina rozpustí. Lehce zchladlou směs pak opatrně nalijeme na druhou vrstvu panna cotty. Opět necháme zatuhnout a pokračujeme ještě s jednou bílou a jednou tmavou čokoládovou vrstvou.
Tahle panna cotta byla chuťově i vizuálně skvělá, ale zdála se mi hodně tuhá. Je možné, že díky tomu, jak jsem vrstvy dělala v malém množství, jsem dala více želatiny. Nevím, zda to jde, ale příště zkusim udělat celou várku najednou a směs na každou vrstvu znovu rozehřeju.

Florentine Cookies
(základní recept jsem použila opět od Mallory)

Ingredience (na 40 slepovaných sušenek):
150g másla
160g ovesných vloček
230g cukru krupice
95g hladké mouky
60ml melasy (použila jsem místo ní zlatý sirup, který mi zbyl od vánoc)
60ml plnotučného mléka
1 lžička vanilkového extraktu
špetka soli
50g sušených meruněk + 50g sekaných mandlí
50g kandovaného zázvoru + 50g kandovaného pomeranče
---
250g oblíbené čokolády

Postup:
Předehřejeme si troubu na 190°C a plech si vyložíme pečícím papírem (slušelo by se přiznat, že dobré je připravit si všechny plechy, které máme doma, protože pečení probíhá mnohem rychleji než nandavání hmoty, tak aby nám trouba netopila zbytečně).
V kastrolu rozpustíme máslo a sundáme ze sporáku. Přidáme vločky, cukr, mouku, melasu, mléko, vanilku a sůl a pořádně promícháme. Hmotu rozdělíme na poloviny, do jedné vmícháme meruňky a mandle, do druhé zázvor a pomeranč.
Lžičkou klademe malé hromádky hmoty na připravené plechy, necháme mezi nimi dost velké rozestupy, protože Florentinky se hodně, opravdu hodně roztečou do stran (ano, u první války jsem neměla mezery dost velké a z trouby jsem vytáhla jednu mega velkou sušenku).
Pečeme je dozlatova, tedy 6-8 minut.
Vychladlé Florentinky potřeme na ploché straně rozpuštěnou čokoládou a slepíme nebo je neslepujeme a jen je čokoládou "ozdobně" pocákáme.

Nakonec mě moje první výzva moc bavila i přes to, že jsem oba recepty znala (Florentinky jsem - aka Marokánky - dělala na vánoce). Tuším, že zítra mě čeká výzva na březen - už teď se třesu nedočkavostí!

Kmínový chléb z podmáslí

Říkala jsem si, že chleba si doma péct nebudu. Chlebům z domácích pekáren chybí kůrka, jsou hranaté a prostě mi nějak nepřirostly k srdci. Navíc, ty všelijaké zrníčkové chleby mi moc nejedou. Jo, občas si dám, ale nejvíc mi chutná úplně obyčejný kváskový chleba. Je fakt, že koupit ho v Praze, není věc jednoduchá, ale vždycky se mi nějaký dobrý povede sehnat a mám klid.
Jenže - pak jsem dostala k narozeninám aku-šroubovák (zdá se, že s chlebem to má pramálo společného, což je pravda, ale k chlebu se ještě vrátím). Naši mě napínali, jaký skvělý pro mě mají dárek, já si představovala kuchařku nebo dokonce poukázku na kuchařský kurz, oni zatím balili do papíru kufřík se spoustou vrtáků a šroubováků. Zklamání jsem nedokázala nedat najevo (já jsem holka, nechci blbej aku-šroubovák!) a tak se mě mojí mamce zželelo a koupila mi kuchařskou encyklopedii. Přesně takovou, jakou jsem chtěla. Bohužel, už předtím se mě (při vyprávění o aku-šroubováku) zželelo mojí kolegyni a knížku jsem dostala od ní. Naštěstí má moje máma svatou trpělivost a nejenže mě encyklopedií nepřetáhla přes hlavu, ale šla ji vyměnit za něco jiného (a prý si mám přesně říct, co chci). Vybrala jsem tuhle. Vím, že jsem říkala, že chleba si doma péct nebudu, ale když v ní jsou tak krásné fotky. A tak jsem ke chlebové kuchařce přišla. Děkuju mami.

Úplně nejradši peču chleba večer, když je drahý v práci. Hnětení těsta mě uklidňuje, kynutí naplňuje radostí a vůně linoucí se z trouby mi říká, že jako pekařka nejsem úplně marná. Bohužel, nedaří se mi vyfotit celý bochník. Večer je na to moc tma a ráno už nebývá celý...

Ingredience:
30g droždí
1 lžička cukru krupice
350g hladké mouky
150g žitné mouky
2 lžičky soli
2 lžičky kmínu
100ml vlažného mléka
200ml podmáslí
osolená voda na potírání

Postup:
Z droždí, cukru, lžíce mouky a trochy vlažného mléka uděláme kvásek a necháme ho v teple asi půl hodiny vzejít.
V míse smícháme oba druhy mouky, sůl, kmín, vzešlý kvásek a postupně přiléváme mléko a podmáslí (v pokojové teplotě, ne z lednice). Vypracujeme hladké těsto a asi pět minut ho hněteme. Pak z něj vytvarujeme kouli a tu necháme v míse přikryté utěrkou asi hodinu kynout.
Vykynuté těsto na pomoučněné ploše znovu propracujeme, vytvoříme něco, co alespoň trochu připomíná bochník a dáme na plech vysypaný hladkou moukou. Necháme ještě půl hodiny kynout.
Troubu si předehřejeme na maximum (já mám 230°C). Vykynutý bochník potřeme osolenou vodou a a pečeme v rozpálené troubě asi 10 minut. Potom teplotu snížíme na 190°C a pečeme ještě 40 minut. Během pečení bochník ještě dvakrát potřeme slanou vodou - tím získáme krásnou kůrku.
Pokud se nám zdá (jako se zdálo mně), že chleba hnědne moc rychle, snížíme teplotu až ke 150°C. Hotový chléb zní na poklepání dutě.
Pokusíme se, ač to vzhledem ke krásné vůni zní přísně, nekrájet chléb horký, aby se nesrazil.

Je pravda, že do pravého kváskového chleba má tenhle daleko. Jenže, domácí chleba je domácí chleba - víte, co jste do něj dali, krásně vám provoní kuchyni a při vyndavání VAŠEHO VLASTNÍHO CHLEBA z trouby se cítíte jako bohyně... Nebo bůh...

Nutella Cupcakes

Věděli jste, že 5. února byl Světový den Nutelly? Já tedy ne. Teď už to ale vím a proto, kdo má rád Nutellu, tak si může upéct Nutella Cupcakes podle Tartelette (a myslím, že ani není nutné čekat na příští pátý únor). Popravdě, na celých cupcakes je nejlepší ten krém navrchu, samotné dortíčky jsou na můj vkus moc suché.

Původní recept je bezlepkový, takže pokud musíte (nebo chcete), použijte místo hladké mouky směs podle originálního receptu. Můj recept je z mouky obyčejné, protože (naštěstí) bezlepkovou dietu nemám a proto naprosto netuším, kde se kupuje (ani co to vlastne je) sladká rýžová mouka nebo mouka z prosa.

Ingredience na 12 cupcakes:
125g změklého másla
100g hnědého cukru (nebo medu)
1 lžíce mleté kávy
2 lžíce mléka
4 lžíce Nutelly
2 velká vejce
200g hladké mouky
1 lžička jedlé sody
špetka soli
---
250g krémového sýra (Philadelphia, Buko) pokojové teploty
35g změklého másla
65g moučkového cukru
4 lžíce Nutelly

Postup:
Troubu si předehřejeme na 180°C a formu na muffiny si vyložíme papírovými košíčky.
Máslo s cukrem (medem) vyšleháme elektrickým mixérem do pěny. Přidáme kávu, mléko a Nutellu a promícháme. Po jednom přidáváme vejce, další vždy až se předchozí zapracuje do těsta. Nakonec přidáme mouku prosátou se sodou a solí a mícháme dohladka.
Hmotu rozdělíme do připravené formy a pečeme 20-25 minut. Necháme úplně vychladnout.
Zatím si připravíme krém. Elektrickým mixérem vyšleháme sýr s máslem a zašleháme prosátý cukr a potom i Nutellu (pokud chceme cupcakes black&white, tak Nutelly přidáme jen poloviční množství jen do poloviny krému). Krém dáme vychladit a pomocí cukrářského sáčku jím zdobíme vychladlé cupcakes.

Pečená červená řepa s polníčkem, kozím sýrem a ořechy

Hrozně nerada nakupuju. Ze všeho nejvíc nesnáším nakupování oblečení, zvlášť bot. Jídlo nakupuju o kousek radši a od jara do podzimu jsem ho nakupovala dokonce ráda. V sobotu ráno (nojo, dopoledne, no), hezky s košíkem na trh, koupit si něco k snídani a kávu, pomalu se probudit a pak nakupovat a těšit se z vůně čerstvé zeleniny, sýrů, bylinek a tak podobně.
Přes zimu mě nakupování zase přešlo, protože (a přiznejme si to upřímně) ve velkém potravinovém obchodě v ještě větším obchodním centru člověk voňavou zeleninu ani ovoce nekoupí. To se spíš otřásá hnusem při přebírání nahnilých kusů a snaží se, aby ho slevychtivý spoluobčané nezabili nákupním vozíkem. Nebo RVHP (ráno vyjedu, hovno přivezu) taškou.
Naštěstí, můj drahý objevil obchod, kde se farmářské výrobky prodávají i teď a jezdí tam pro ně. Jeho posledním úlovkem byly dvě pěkné červené řepy, jejichž zpracování jsem tak dlouho odkládala, až z toho chudinky shnily. Dostala jsem další dvě řepy a myslím, že zcela neskromně můžu říct, že jsme z nich s drahým vytvořili nejlepší salát z červené řepy, jaký jsem kdy jedla (v Bistru Florentýna prominou).

A přitom je to tak jednoduché!

Ingredience na 4 porce:
2 menší červené řepy
8 hrstí polníčku
12 plátků kozího sýra
2 hrsti vlašských ořechů
8 lžic zálivky (olivový olej, ocet, med, sůl, pepř)

Neoloupanou řepu omyjeme, osušíme a pečlivě obalíme alobalem. Pečeme dvě hodiny na 220°C. Osobně radím řepu přistrčit do trouby k něčemu dalšímu, protože jinak budete mít výčitky svědomí, že hrozně plýtváte energií. Pokud se to ale nepovede, tak stejně asi nebudete litovat, protože výsledná chuť za to bude stát (a aspoň budete mít doma chvíli hezky teplo). Řepu necháme trochu vychladnout a oloupeme jí - jde to moc dobře, asi jako brambora pečená ve slupce. Potom jí šoupneme pořádně vychladit do lednice (můžeme jí tam nechat asi tři dny, pak už za to neručím).
Studenou řepu nakrájíme na co nejtenčí plátky (dobře to jde na struhadle typu "VS kráječ") a rozložíme jí na talíř. Přidáme polníček, který jsme předem omyli, osušili a promíchali se zálivkou (já jsem dostala jako dárek "Medový balzám" tak jsem místo octa a medu použila ten).
Kozí sýr dáme rozpéct pod gril. Vlašské ořechy nasekáme nahrubo a nasucho opražíme na pánvi.
Sýr naklademe navrch salátu, posypeme ořechy a je hotovo.

Je neuvěřitelné, jak strašně dobrá je pečená řepa. Je to taková zvláštní, řekla bych kouřová, chuť. Skoro jako by byla pečená někde v pravém ohni.