Mazanec

Je to dilema. Venku je krásně, skoro jako by bylo léto, a já bych vyrazila někam ven. Na procházku, na brusle, na zahrádku na jedno nebo tak něco. Zároveň mám v plánu asi tak pět miliónů receptů, které chci stihnout přes Velikonoce. Nezbývá, než vařit a péct v noci. 

Po placatém mazanci (který jsem připravila ráno, zatímco drahý spal po noční) a procházce s občerstvením, přišel na řadu druhý pokus, tentokrát s jiným receptem. Bylo vhodné, aby se povedl, protože byl určený jako dárek. 

Klasický velikonoční mazanec podle Pavlíny Berzsiové

Ingredience:

200ml mléka

120g cukru krupice

30g droždí

500g polohrubé mouky

špetka soli

3 žloutky

1 lžíce vanilkového cukru

kůra z jednoho citrónu

50g rozinek (předem namočených v rumu)

100g mandlí

120g másla

vejce na potření

Postup:

Z části vlažného mléka, lžičky cukru a droždí si připravíme kvásek a necháme ho na teplém místě vzejít. Prosejeme mouku se solí, přidáme kvásek, žloutky, zbytek cukru a mléka, vanilkový cukr, citrónovou kůru, rozinky a polovinu nasekaných mandlí a lehce propracujeme. Přilijeme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme tužší těsto, které necháme asi hodinu kynout na teplém místě. Nakynuté těsto znovu propracujeme a zformujeme z něj bochánek, který dáme na plech vyložený pečícím papírem ještě dalších 30 minut kynout. Mazanec potřeme rozšlehaným vejcem, střed nařízneme do kříže a pečeme v troubě vyhřáté na 200°C asi 10 minut, poté snížíme teplotu na 160°C, mazanec zakryjeme alobalem a dopečeme asi 30 minut. Pokud je potřeba, nakonec alobal sundáme a bochánek necháme ještě zezlátnout. 

Protože se mi hrozně líbil nápad na upečení malých mazanců podle březnového Apetitu, udělala jsem těsto z dvojité dávky a půlkou naplnila muffinovou formu s hlubokými důlky. Těsta bylo moc, takže tak pěkně jako v časopise to nedopadlo, ale úplný průšvih to taky není. Ostudu jsem si totiž vybrala už před tím - v papírnictví...

Já: Dobrý den, já bych chtěla... no, já vlastně ani moc nevím, jak se to přesně jmenuje, ale je to takovej ten papír, jak se do toho třeba balí kytky, nebo se tím vyloží dárková krabice nebo tak... Víte co myslím?

Prodavačka: Vy myslíte hedvábný papír. 

Já: Asi jo a nejlíp nějakej barevnej.

Prodavačka: Máme jenom bílý, ale můžu vám dát krepový papír.

Já: Krepák? No to snad ani ne... Anebo jo, tenhle pruhovanej je pěknej.

Prodavačka: Je to všechno?

Já: Ne. Ještě bych potřebovala takovej ten jakoby provázek... přírodní... jako mašle se to používá.

Prodavačka: Vy myslíte lýko. To musíte do květinářství. 

Já: Jééé, děkuju. 

Prodavačka (v duchu): Proboha, co tohle mělo být?!