2. narozeniny (opět s dortem)

Na oslavu prvních narozenin jsem všechny oblažila sentimentálním povídáním o tom, proč jsem si založila blog, jak mi dělá radost, když moje výplody někdo čte a dokonce si najde čas mi i napsat. Na druhé narozeniny se pokusím být stručnější, ale nic neslibuju.
Za ten rok jsem se stihla přestěhovat, navařit a napéct kopec dobrot a jen několik málo nepovedeností, sepsat 67 receptů nebo jiných zápisků o jídle (jenom?), přihlásit se do The Daring Bakers, psát recenze pro scuk a poznat tak skupinu jídlem stejně či více postižených lidí, nakoupit kupu pekařských nezbytností, přemluvit novou troubu ke spolupráci v oblasti macarons, objevit a obdivovat spoustu nových foodblogů, absolvovat kurz vaření a senzorické zkoušky a zamilovat se do pečení chleba. Naučila jsem se vstávat v sobotu brzy ráno a jít na trh (nevídané), uvařit kynuté knedlíky, používat matematicko-fyzikální tabulky v kuchyni (ne zcela úspěšně) a dokonce vypěstovat bylinky za oknem (přiznávám, že to je spíš drahého zásluha). Přemohla jsem se a ochutnala od dětství nenáviděná játra (nic moc, ale už je dokážu udržet v žaludku), bůček (pořád fuj), krevety (říkal někdo krevety? ano? dám si jich tak kilo), nakládané chobotničky (mňam) a lečo (jak jsem ho doma nesnášela, tak teď netuším proč).
Za ten rok mi přibyla velká spousta nových čtenářů - každý další mě vždycky nejdřív překvapí a následně se dostaví pocity jako je štěstí, zadostiučinění, radost (a malá kapička pýchy), spolu se stresem a divným pocitem zodpovědnosti. Chtěla bych poděkovat, že si najdete čas a přidáte se mezi fanoušky, protože mi to dělá vážně radost, stejně jako milé (i kritické - ale podepsané prosím) komentáře, které tu necháváte. Musím (a chci) poděkovat mému drahému - za všechno a taky tátovi, který je nejnadšenějším konzumentem čehokoliv, co mu donesu.
No, vypadá to, že jsem nebyla stručnější, ale taková už prostě jsem. Ukecaná. Takže teď už konečně k dortu. Stejně jako loni jsem vzala recept, který jsem získala od Lukáše Pohla na cukrářském kurzu v Prakulu a stejně jako loni se mi ne zcela povedl. Opět se to podařilo docela dobře zachránit a zamaskovat a dort je jedlý. Nutně ovšem potřebuji kurz potahování dortů marcipánem, protože ty hrby a varhánky, které jsou z té strany dortu, kterou nevidíte, jsou ostudné.

Dort Schwarzwald podle Lukáše Pohla

Ingredience:
8 vajec
190g marcipánu
95g cukru krupice
165g hladké mouky
20g kakaa
---
225ml + 400ml smetany ke šlehání
240g hořké čokolády (min. 60%)
50g glukosy (použila jsem golden sirup)
---
500g čerstvých nebo mražených višní
150g cukru krupice
---
marcipán na potažení

Postup:
Práci si rozvrhneme do dvou dnů a bude to hračka - pokud to nezkazíte jako já.
Nejdřív si připravíme mandlový piškot. Troubu předehřejme na 165°C, dortovou formu vymažeme máslem. Mouku prosejeme s kakaem. Vejce, marcipán a cukr vyšleháme ve vodní lázni do lehoučké a nadýchané pěny (ano, šlehala jsem málo - piškot mám tuhý) a zlehka vmícháme směs mouky a kakaa. Přendáme do připravené formy a pečeme asi půl hodiny.
Zatímco se peče piškot, připravíme náplň. 225ml smetany a glukosy (golden sirup) přivedeme k varu, sundáme z ohně a přidáme nalámanou čokoládu. Pomocí ponorného mixéru vymícháme dohladka - teplota během zpracování nesmí klesnout pod 45°C. Měřila jsem to svým skvělým novým teploměrem a pokud se nebudete flákat a koukat kde co lítá, tak během zpracování skončíte tak na 55°C úplně v pohodě. Hladkou směs uložíme do druhého dne v lednici.
Ke zdárnému konci první - přípravné - fáze zbývají višně. Ty spolu s cukrem svaříme do medova a necháme vychladnout.
Druhý den, kdy máme všechny součásti dortu připravené, se můžeme pustit do sestavení dortu.
Čokoládovou směs pomocí ručního mixéru promícháme dohladka, přidáme zbylou vychlazenou smetanu a vyšleháme. Tady jsem to opět nějak pokazila a v krému mám nerozšlehané kousky čokoládové směsi - dál jsem ale šlehat nemohla, neb bych to srazila. Takže rada zni - čokoládovou směs před zašleháním smetany pořádně promíchat.
Korpus podélně rozkrojíme na dvě části. Na servírovací tác dáme okruží z dortové formy, na dno umístíme první část korpusu a na něj asi polovinu našlehané náplně. Na tu naklademe višně a na ně asi 3/4 zbylé náplně. Navrch posadíme druhou část korpusu a vršek potřeme zbylým krémem. Dáme vychladit.
Pracovní plochu posypeme moučkovým cukrem a vyválíme marcipán tak, aby nám vystačil na potažení celého dortu. Vyndáme ho z lednice, opatrně sundáme formu a podle našich schopnosti se co nejpečlivěji pokusíme potáhnout dort. Když se nám to tak úplně nepovede, obarvíme kousek marcipánu (v mém případě gelovým barvivem a kakaem) a nedokonalosti překryjeme - puntíky zvládneme i my nešikovní.