Ruský žitný chléb - Výzva The Daring Bakers'

Tohle přesně je ten důvod, proč jsem se přihlásila mezi Odvážné pekaře. Sama bych se totiž nikdy nedokopala k tomu, abych si založila vlastní kvas, několik dní ho krmila, pak pekla chleba a pak se o zbylý kvas starala několik let (až desetiletí). Poslední fázi zatím trochu flákám a kvas spí v lednici, ale zkusím ho ještě probudit. 
To znamená, že jsem byla strašně ráda, že v prosinci nás Jessica z blogu My Recipe Project vyzvala, abychom nechali pracovat přírodu a upekli chléb z vlastního kvasu. Na výběr byl ruský žitný chléb, francouzský selský chléb nebo rýžový s para ořechy a lněným semínkem. Druhým úkolem bylo udělat "něco" na ten chleba. Všechny recepty najdete tady.
K ruskému žitnému chlebu, který jsem si vybrala, se moc dobře hodí pomazánka z pečené červené řepy (kdo drží dietu, může místo žervé použít nízkotučný tvaroh). Nové fotky nemám, protože nějakej chytrák ukradl slunce a od rána do večera je tma. Když chci něco vyfotit, musím si vzít dovolenou a kolem 11:00, kdy je v kuchyni nejvíc světla se do toho pustit. I tak mám na foťáku ISO 1600, čas sotva 1/50 a to fotím přímo na okně, za stálého modlení, aby mi ty moje výtvory nevypadly na ulici.

Protože se v pečení chleba vůbec nevyznám, nevím, jak správně přeložit některé termíny, tak mě prosím omluvte. Jen pro ujasnění - slovem "kvas" označuji první fázi, tedy nakvašenou mouku s vodou, slovem "kvásek" pak fázi druhou, kdy se připravuje něco jako klasický kvásek, jen místo droždí se použije kvas.

Kvas - 1. den
25g celozrnné žitné mouky
60ml vlažné vody (40°C)
V zavařovací sklenici promícháme mouku s vodou, zakryjeme fólií a necháme na teplém (30°C, nechávala jsem na wifi routeru) místě.
Kvas - 2. den
25g celozrnné žitné mouky
60ml vlažné vody (40°C)
Do sklenice z prvního dne přidáme mouku i vodu, promícháme, zakryjeme a vrátíme do tepla.
Pokračujeme ještě 2 - 3 dny, nebo do doby, kdy se na kvasu tvoří bubliny, nabude na objemu a začne být cítit "zkvašeně".
Kvásek
50g kvasu
150g celozrnné žitné mouky
300ml vlažné vody
Vše smícháme do velmi tekutého těsta, přikryjeme a necháme 12-24 hodin stát v teple, dokud se na kvásku nezačnou tvořit bubliny.
Zbytek kvasu si schováme na další chleby - pokud budeme péct často, necháme ho v pokojové teplotě a dokrmujeme, pokud ne, dáme ho do lednice a krmíme jen jednou za měsíc. Před použitím ho vyndáme z lednice a krmíme tak, jako na začátku.
Chléb:
440g kvásku
330g žitné mouky (celozrnné nebo obyčejné)
1 lžička soli
200ml vody vlažné vody
Formu na biskupský chlebíček si vymažeme máslem. Smícháme všechny ingredience a uhněteme těsto. Pokud možno nepřidáváme mouku; pokud se těsto lepí, navlhčíme si ruce. Těsto přendáme do připravené formy, zakryjeme folií a necháme v teple 2-8 hodin, až zdvojnásobí svůj objem.
Troubu předehřejeme na 240°C a pečeme asi 10-15 minut. Poté teplotu snížíme na 200°C a pečeme ještě asi 40-50 minut.
Necháme vychladnout na mřížce a před podáváním ještě den odpočinout.

Chleba má skvělou chuť po kvasu a vydrží skoro 14 dní. Pro mě zatím jednoznačně nejlepší výzva.

Veselé Vánoce

Vyhlášení vítěze předvánoční soutěže

Děkuji všem účastnicím za zaslané recepty i fotky. Sešlo se jich rovných deset - klasické i neobvyklé, sladké i slané a dokonce tekuté. A právě autorka posledního jmenovaného byla vylosována a stává se novou majitelkou sladkých náušnic. Gratuluji Ivet!


autor: Ivet

Tohle je něco, co jsem se naučila dřív, než péct cukroví na Vánoce. Asi jsem nějaká opožděná, ale letos ve 24letech teprve začínám perníčkama, ty plánuju zdobit až v týdnu (kvůli zápočtům), takže jsem je nestihla přidat na fotku. Tohle pití mě naučil dělat kamarád, letos jsem se rozhodla, že ho dám babičce jako vánoční dárek, protože jsem jí musela slíbit, že jí nebudu nic kupovat, plánuju k tomu ještě udělat balení perníčků. Každý dostane k dárkům ještě pár perníkových srdíček, na jednom z nich bude jeho jméno. Zdobení bude taky premiéra, tak snad to dopadne dobře. Poslední dobou si čím dál častěji uvědomuju, že mám z vaření, pečení atp. strach a přitom nakonec zjistím, že je to jen zbytečný blok, že o nic složitého nejde. Třeba už příští rok napeču 10 druhů cukroví a vánočku. Pěkné svátky.
Ivet

Pomerančový cheesecake s želé ze svařeného vína

Několik dobrých duší mě před pár týdny upozornilo, že v Intersparu mají Philadelphii za 17 korun. Kolegiálně jsem zprávu poslala dál, ale jak už to tak bývá, dobrý skutek byl po zásluze potrestán a Philadelphii jste mi vykoupili. No, děkuju, ale já už měla v hlavě nový recept a chtěla jsem ho vyzkoušet hned! Nakoupila jsem tedy jinde za plnou cenu (vlastně byla spíš předražená, ale co už) a pustila se do toho.

Ingredience:
na formu o průměru 20cm
150g skořicových sušenek (např. Lotus)
50g másla (Lotus jsou hodně mastné, pokud použijete nějaké sušší, přidejte máslo)
---
600g sýra Philadelphia

140g cukru krupice
3 velká vejce
10g hladké mouky
2 lžíce zakysané smetany
2 lžíce pomerančové šťávy
kůra z jednoho pomeranče
---
1,5dcl svařeného vína (nejlépe podle receptu od Florentýny) + hrneček nebo dva na občerstvení pekařky či pekaře
3 plátky želatiny

Postup:
Dno rozkládací dortové formy si vyložíme pečícím papírem. Troubu předehřejeme na 180°C.

Sušenky rozmixujeme ve foodprocessoru spolu se studeným máslem nakrájeným na kostičky. Vzniklou hmotu pečlivě napěchujeme na dno formy - dobře to jde lžící nebo rukama. Dáme péct na 5 minut a necháme lehce zchladnout.
Zatím si připravíme krém. Ve velké míse promícháme Philadelphii s cukrem - nešleháme, jen lehce obracíme vařečkou nebo stěrkou. Po jednom zapracujeme vejce a poté i mouku. Nakonec vmícháme zakysanou smetanu, pomerančovou šťávu a kůru. Pořádně promícháme, ale opět pozor, abychom hmotu nenašlehali. Hotový krém přelijeme na sušenkový základ a formou několikrát lehce klepneme o stůl, abychom se zbavili vzduchových bublin a srovnali vršek.
Formu vložíme do pekáče s mřížkou, na dno nalijeme vodu tak, aby nedosahovala až k cheesecaku a pečeme na 15 minut na 180°C, poté snížíme teplotu na 120°C a dopékám ještě asi hodinu. Důležité je, aby cheesecake zůstal na povrchu světlý a jeho střed se po dopečení lehce třásl.
Před dopečením dortu připravíme želé. Plátky želatiny namočíme do studené vody a necháme asi 10 minut nabobtnat. Svařené víno zahřejeme (nevaříme) a vmícháme do něj vyždímanou želatinu. Opatrně - nejlépe po lžících - nalijeme na upečený cheesecake a necháme vychladnout nejprve v pokojové teplotě a poté přesuneme do lednice nejméně na 6 hodin, lépe však na celou noc. Formu sundáme až ve chvíli, kdy je cheescake úplně vychlazený (věřte mi, vím o čem mluvím a to dokonce dvojnásobně).

Předvánoční soutěž

Omylem jsem vyhrála náušnice. Omylem proto, že náušnice nenosím, neb nemám v uších dírky. Poté, co jsem zlomila roztomilou zlatou náušnici s rubínovou kytičkou a vyhodila tedy celý pár do koše mezi slupky od brambor (bylo mi osm), jsem dostala vysněné stříbrné kroužky a uši mi následně natekly do obludných rozměrů. Alergie na stříbro. Chirurgickou ocel tenkrát používali jen chirurgové (jestli vůbec existovala), a tak náušnice prostě nenosím.
Když jsem se přihlásila do soutěže u Shay Aarona, myslela jsem, že výhrou jsou přívěšky ve tvaru vánočních sušenek. Ano, myslet znamená h**** vědět. Jsou to náušnice.

Pokud se vám líbí a chcete je (a máte dírky v uších), zapojte se do soutěže. Jak?

- upečte svoje oblíbené vánoční cukroví a vyfoťte ho

- pokud chcete, přidejte i recept nebo historku, která se k cukroví váže

- všechno pošlete na mail ChezLucie@email.cz

- uzávěrka je příští neděli, tedy 18. prosince 2011 v 18 hodin

- výherce bude vylosován hned po uzávěrce

- zapojit se může každý, výhru pošlu v rámci Evropské unie

Moc se těším na fotky i na recepty a slibuji, že alespoň jeden druh se pokusím upéct. 

Krémová celerová polévka

Nechci slyšet, že celer nejíte! Je to jen ošklivý předsudek a občas je třeba zkusit, jestli se naše chutě nezměnily (to si pište, že změnily) a obohatit svůj jídelníček o nová jídla. Takže šup do toho, tentokrát nebudeme potřebovat ani vývar a není se tedy na co vymlouvat.

Recept pochází z knihy Recepty z farmářského trhu

Ingredience:
50g másla
1 cibule
500g celeru
750ml vody
1 kyselé jablko
4 balíčky lučiny (celkem 250g)
sůl, pepř
150g sýra s modrou plísní

Postup:
Na másle necháme zesklovatět nahrubo pokrájenou cibuli. Přidáme na kostičky nakrájený oloupaný celer, minutku opékáme a zalijeme vroucí vodou. Vaříme asi 10 minut, zatím si oloupeme a na kostičky nakrájíme jablko. Několik plátků si necháme na ozdobu. Kostičky přidáme do polévky a vaříme dalších 10 minut. Stáhneme z ohně, přidáme lučinu, promícháme a pomocí tyčového mixéru nebo blenderu rozmixujeme dohladka. Podle chuti osolíme a opepříme. Podáváme se sýrem a plátkem jablka.

Doporučuji zvolit ostřejší modrý sýr, jako je třeba Gorgonzola nebo Roquefort, ale i s obyčejnou Nivou naděláte víc parády, než já se svým mdlým Dor Blu.

Brownie Pie - výzva odvážných pekařek-scukařek

Ono nestačí, že se účastním všech možných pekařských, kuchařských a nakládacích soutěží a každý měsíc peču s Odvážnými pekaři. Já se ještě musím nechat vyhecovat, abych zkoušela recepty z kuchařek, které si jiní koupili a nechce se jim podle nich péct. Jenže, co se sebou zmůžu, když mě to prostě baví?

Na začátek malý slovník pojmů:
scukařka - osoba ženského pohlaví, píšící recenze pro scuk.cz
scukař - osoba mužského pohlaví, píšící recenze pro scuk
scukařka-plátěnka - plátěná taška s logem
pekař/ka-scukař/ka - osoba těžce postižená touhou upéct něco nového a nesmírně dobrého, navíc píšící recenze pro scuk.

A jak vznikla tahle výzva? Nejvrchnější scukařka Míša si koupila kuchařku newyorské restaurace Milk Bar, patřící do skupiny restaurací Momofuku. Po bližším ohledání zjistila, že recepty jsou složité, plné u nás nedostupných ingrediencí a že se jí do nich prostě nechce. Odvážné pekařky-scukařky, tedy Klára a já, jsme Míše její kuchařku tak trošku záviděly a dohodly jsme se, že z ní něco vyzkoušíme. Míša nám vybrala dva recepty, které se zdály být docela jednoduché. Chocolate-Chocolate Cookies a Brownie Pie. Já jsem ostuda a recept jsem vyzkoušela až teď, Klára má napečeno už více než dva týdny. A to můj koláč byl oproti jejím sušenkám naprostá pohoda.

Ingredience na formu o průměru 20cm:
145g grahamových sušenek
15g sušeného mléka (vynechala jsem)
15g cukru krupice
pořádná špetka soli
40g rozpuštěného másla
40g smetany ke šlehání
---
125g vysokoprocentní čokolády (použila jsem 70% Lindt)
85g másla
2 vejce
150g cukru krupice
40g hladké mouky
25g kakaa (dala jsem normální holanské kakao, autorka kuchařky ale doporučuje Valrhonu)
špetka soli
110g smetany ke šlehání

Postup:
Dno dortové nebo koláčové formy vyložíme pečícím papírem.
Sušenky rozmixujeme ve foodprocessoru nebo rozdrtíme v sáčku válečkem. Drobky promícháme se sušeným mlékem a solí. Přilijeme máslo se smetanou a promícháme. Vznikne nám lepivá hmota, která má dost daleko do obrázku v kuchařce. Nevím, zda to je vynecháním sušeného mléka, nebo tím, že jsem měla ty divné sušenky. Ve výsledku jsem ale žádný problém nezaznamenala. 5/6 sušenkové hmoty namačkáme pomocí obrácené lžíce nebo prstů na dno připravené formy; když to vyjde, tak i na strany. Mně to nevyšlo i přes to, že v receptu používají větší (24cm) formu. Připravený základ dáme chladit do lednice.
Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu a máslo. Vejce s cukrem šleháme na vysoké otáčky 3-4 minuty, až hmota zesvětlá a trošku nabude a zhoustne. Pokud se tak nestane, šleháme ještě minutu nebo více. Přidáme čokoládovo-máslovou směs a důkladně promícháme. Přisypeme mouku, kakao a sůl a mícháme dohladka. Nakonec vmícháme smetanu a zbylé drobky z grahamových sušenek.
Směs vlijeme do připravené formy se sušenkovým základem a pečeme asi 25 minut na 180°C.

Největší výzvou bylo sehnání grahamových sušenek. Obvolala jsem několik obchodů se zdravou výživou, zkusila M&S i obyčejné potraviny. A nakonec jsem je koupila na Chodově v trafice. Nemůžu je ale doporučit, jsou totiž dost divné - zanechávají nepříjemnou pachuť na patře (zřejmě za to může kokosový tuk). Příště si zkusím upéct vlastní, třeba podle receptu ze smitten kitchen.
Ostatní ingredience už jsou běžně dostupné a není na nich nic zvláštního. Vynechala jsem jen sušené mléko, protože nevím, co bych s tou obrovskou krabicí za 200 korun dělala, když do receptu patří jen 20g. Největším překvapením pro mě bylo, jak z téměř stejných ingrediencí, jako dělám obyčejné brownies, můžu jenom díky lehce odlišnému postupu, vytvořit dezert o dvě třídy lepší.

Míšo, díky za recept (a nemáš tam ještě nějakej?)

Sans Rival - Výzva The Daring Bakers'

Sans Rival znamená bezkonkurenční. Už po přečtení listopadové výzvy jsem věděla, že to je pravda. Bezkonkurenčně nejsladší, nejmáslovější a nejvajíčkovatější věc, jakou jsem kdy viděla. Vůbec se mi do toho nechtělo - máslové krémy nemám ráda a přeslazené dezerty taky ne. Byla jsem rozhodnutá výzvu nepřijmout a poprvé vynechat.
Pak mi to ale přišlo líto. Ostatní Odvážní pekaři na fóru básnili o skvělém kontrastu křupavého korpusu a sametového máslovo-žloutkového krému. No dobře, nechám se ukecat a zkusím to. Z poloviční dávky. Něco na tom musí být, když Sans Rival je jeden z nejpopulárnějších filipínských dezertů.
Recept pochází z Francie, kam ve dvacátých a třicátých letech minulého století jela spousta Filipínců studovat (a k tomu se tam naučili různé kuchařské techniky). Sans Rival vychází z tzv. dacquoise, což je dort, který se skládá ze dvou až třech vrstev pusinkového těsta s mandlemi, prokládaného šlehačkou nebo máslovým krémem. Další verzí je tzv. marjolaine - hranatá sestra dacquoise, obohacená o ořechy a čokoládu v krému. Termín dacquoise se také používá pro označení samotných vrstev pusinkového těsta s mandlemi či ořechy.
zdroj: wikipedia

Listopadovou výzvu pro nás připravila Catherine z blogu Munchie Musings. Naším úkolem bylo vytvořit dort Sans Rival. Tradiční verze je světlá, bez kakaa a čokolády, s kešu oříšky, ale v receptu byla i verze tmavá a tu jsem zvolila já. Čokolády není nikdy dost, ne?
Jak jsem už psala, dělala jsem dort z poloviční dávky a rozhodla jsem se pro mini dortíčky. Nakonec jsem je dělila ještě napůl, protože tolik másla a cukru najednou bylo moc i na otrlé povahy.

Ingredience (na 12 porcí):
5 bílků pokojové teploty
110g cukru krupice
1/2 lžičky bílého vinného octa nebo citrónové šťávy
10g holandského kakaa (nemusí být)
200g nasekaných opražených kešu ořechů (100g najemno, 100g nahrubo)
---
5 žloutků pokojové teploty
225g cukru krupice (příště bych výrazně ubrala)
60ml vody
285g změklého másla
55g rozpuštěné hořké čokolády
(dávka je dvojnásobná než použijeme, ale dá se zmrazit - nechtělo se mi vyhazovat žloutky)

Postup:
Troubu si předehřejeme na 160°C. Na plech dáme pečící papír (můžeme ho ještě vymazat máslem, ale obešla jsem se bez něj).
Ve velké míse šleháme bílky, až začnou pěnit. Přidáme ocet nebo citrónovou šťávu. Postupně, za stálého šlehání přisypáváme cukr, až ušleháme pevný, lesklý sníh.
Do sněhu zlehka vmícháme najemno nasekanou část ořechů a případně i kakao.
Hmotu rovnoměrně rozetřeme na připravený plech, snažíme se o obdélník, a dáme péct asi na 30 minut.
Hotovou, ještě horkou placku převrátíme pečícím papírem nahoru a opatrně ho z ní sundáme. Vrátíme na plech a dopečeme - asi 10 minut.
Ještě vlažnou placku nakrájíme na 24 obdélníků (kdo se s tím nechce patlat, rozkrájí jen na 4 a vyrobí jeden normální dort místo 6 mini-dortíčků) a necháme vychladnout.
Zatím si připravíme francouzský máslový krém.
Žloutky šleháme na nejvyšší otáčky, až dvojnásobně nabudou a zesvětlají. Mezitím dáme do kastrolu vodu a cukr a na středním plameni zahříváme na 112°C (tuším, že se tomu říká "svařit na nitku", když tak mě někdo opravte).
Za stálého šlehání na rychlé otáčky pomalu přiléváme horký cukrový sirup do žloutků, nejlépe ho necháme stékat po stěně nádoby. Pokračujeme ve šlehání na vysoké otáčky ještě asi 15 minut, až hmota vychladne na pokojovou teplotu. Po malých kouscích zašleháme změklé máslo. Krém necháme asi hodinu vychladit a vyšleháme dohladka.
Vychladlé obdélníky spojujeme slabou vrstvou krému, vždy čtyři vrstvy těsta na jeden dortík. Pomažeme i boky a vršek dortíků a necháme ztuhnout v lednici. Boky poté obalíme v hrubě posekaných kešu oříšcích.
Před podáváním každý dortík překrojíme napůl (kdo je hračička, může na začátku udělat místo 24 obdélníků rovnou 48 čtverečků a bude mít dortíky obalené ořechy ze všech stran).

Nakonec jsem ráda, že jsem výzvu nevynechala, protože kontrast textur jednotlivých vrstev je super a já si taková jídla užívám (třeba ledově vychlazený křupavý meloun s měkkou a rozpadavou tučnou kachnou v restauraci Sansho - "ach!" a "och!"). Jen toho cukru je tam na mě prostě moc. Každopádně díky Catherine za zajímavý recept a už se těším na prosinec.

Nepovinnou součástí výzvy byl/a(?) Bibingka - filipínský vánoční dezert z rýžové mouky, banánových listů, nakládaných slaných vajec a dalších ingrediencí. Přiznávám se bez mučení - nelákalo mě to ani trochu a tedy jsem se na na Bibingka vykašlala.

Australian Dark Chocolate Mud Cake / Australský čokoládový dort (s marcipánem - narozeninový)

Jak to dopadá, když slíbíte něco, co jste na začátku ani slíbit nechtěli a navíc máte úplně děravou hlavu?
Zvoní mi telefon, proběhne dlouhá debata hemžící se slovy jako dort, čokoláda, narozeniny, 2 štíři a podobně a já na konci hovoru zjišťuji, že jsem slíbila výrobu čokoládového cheesecaku k narozeninám. Pohoda, to zmáknu levou zadní; oslavenkyně miluje čokoládové dorty, takže bude spokojená, její sestra, co si ho objednala, snad taky, takže nevidím problém.
Uplyne asi týden, zvoní mi telefon a volá oslavenkyně (která o dortu neví). Chce se poradit ohledně dortu pro svojí neteř (ano, dceru té sestry, co si objednala dort č. 1). Po dlouhém telefonátu plném slov jako dort, čokoláda, marcipán, modrý, kočky a tak dále, překvapeně konstatuji, že jsem slíbila upéct dort č. 2. Na stejný den jako dort č. 1. Tohle už taková pohoda není, marcipánových dortů se bojím. Jenže co se dá dělat, už jsem to slíbila. Největší obavu mám z toho, že marcipán se rozteče a dort bude nakřivo. Hledám na internetu, ale pod heslem "potahování dortu marcipánem" nacházím jen tuny fondánu nebo podomácku vyrobených hmot z neuvěřitelných ingrediencí. Tohle je tedy k ničemu - pokud samozřejmě nepovažujete za přínosné, když vám někdo radí barvit marcipán rozdrceným černým uhlím. Mňam.
Nakonec jsem se odvážila a o radu požádala Hanu Rawlings. Byla jsem u ní na kurzu, její dorty i cupcakes jsou dokonalé a je tak hodná, že mi poradila, jak na ten prokletý marcipán a další triky. Držela jsem se všech jejích rad a myslím, že to nedopadlo tak zle.

Ingredience:
(na dort o průměru 20cm + 10 cupcakes)
250g másla
180ml vody
250g hořké čokolády
6 lžiček instantní kávy (lze vynechat, dává se hlavně pro barvu)
300g polohrubé mouky
1/2 lžičky prášku do pečiva
špetka soli
60g holandského kakaa
1/2 lžičky jedlé sody
400g cukru
4 vejce
8 lžiček oleje
125ml podmáslí
---
100ml vařící vody
100g meruňkového džemu
2 lžičky pomerančového likéru (lze vynechat)
---
500g hořké čokolády (max. 63%)
250g smetany na vaření
---
450g modrého marcipánu
cca 75g černého marcipánu
(doporučuji obarvit alespoň den předem, použila jsem gelové barvy od Wiltonu)

Postup:

(rozdělte si přípravu dortu do dvou dnů)

Dno i boky rozkládací dortové formy vyložíme pečícím papírem (kolečko na dno a pruh kolem dokola), do formy na malé muffiny dáme papírové košíčky. Troubu si předehřejeme na 160°C (dort)/180°C (cupcakes).

Na středním ohni rozpustíme máslo ve vodě, odstavíme a vmícháme kávu a nalámanou čokoládu. Mícháme, dokud není směs zcela hladká a necháme zchladnout.

Do velké mísy prosejeme mouku, prášek do pečiva, sodu a kakao. Přidáme cukr a sůl a v sypké směsi uděláme důlek. Do něj vlijeme čokoládovou směs a pořádně promícháme. Přidáme olej a postupně vmícháváme vejce, pěkně jedno po druhém. Nakonec do směsi důkladně zamícháme podmáslí.

Těsto rozdělíme do forem (u cupcakes 1cm pod okraj) a pečeme asi 1h a 40 minut (dort) / 20 minut (cupcakes). Špejlí vyzkoušíme, zda máme vše dobře upečené. 

Zatímco se dorty pečou, připravíme si sirup. Metličkou rozmícháme džem ve vodě a přepasírujeme přes cedník, případně přidáme likér. Sirup skladujeme v uzavřené sklenici v lednici.

Dort necháme vychladnout ve formě a skladujeme ho v lednici zabalený do potravinářské fólie v plastové krabici s víkem do doby, než ho budeme plnit. Vydrží až 3 týdny, v mrazáku 2 měsíce. Cupcakes necháme vychladnout na mřížce, poté skladujeme v lednici v krabici s víkem maximálně 2 dny, v mrazáku měsíc.

Z čokolády a smetany připravíme ganache. Nalámanou čokoládu dáme do misky a zalijeme jí vařící smetanou. Dvě minuty počkáme a poté metličkou mícháme tak dlouho, až se všechna čokoláda rozpustí a ganache je hladká. Povrch potáhneme potravinářskou fólií, aby neokorala a necháme v chladnější místnosti přes noc.

Dort i cupcakes propícháme na několika místech špejlí a polijeme sirupem (trošku si necháme, odhaduji to tak na 5 lžic).
Nejlépe se pracuje s úplně vychlazeným dortem, vůbec se nedrobí. Jednou či dvakrát ho podélně rozkrojíme a pomažeme ganache. Sestavíme zpět a potřeme boky i vršek dortu. Potřeme i cupcakes a dáme všechno ztuhnout do lednice.
Horkým nožem uhladíme všechny případné nerovnosti a dáme opět ztuhnout do lednice.
Z marcipánu vyválíme na moučkovým cukrem posypané ploše placku, dostatečně velkou na potažení celého dortu. Během rozvalování marcipán neotáčíme, aby cukr zůstal jen na jedné straně. Úplně ztuhlý dort potřeme sirupem a pečlivě potáhneme připraveným marcipánem. Kdo, stejně jako já, neví, jak na to, podívá se na video.

S cupcakes postupujeme podobně. Z marcipánu vyválíme placku a z ní vykrajujeme kolečka o něco větší, než jsou cupcakes. Vršek dortíků potřeme sirupem a potáhneme marcipánovými kolečky. Okraje zahneme dolů a uhladíme. Dort i cupcakes zdobíme podle fantazie (ehm, svých schopností). Skladujeme v chladnější místnosti, marcipán nesnáší vlhkost, takže lednici vynecháme.

Na začátku jsem psala, že cheesecake bude v pohodě, toho že se nebojím. Nebyl. Nestihl uvnitře úplně vychladnout a ztuhnout, což jsem netušila. Při přendavání do krabice se střed propadl a celý dort se zlomil. Dvě a půl hodiny před tím, než si pro něj měli přijet. Ano, letěla jsem do obchodu pro nové Philadelphie a pekla nový. Vezli si ho domů úplně horký i s formou. Tenhle průšvih se vyžehlil, ale ráno přišel další. Čímž se vysvětlí ti dva štíři ze začátku. Po ranním příjezdu do Drážďan, kam jsme s drahým jeli na víkend, mi přišla zpráva: bracha pry na tom dortu nevidel zadny stiry, jsou tam? Málem jsem omdlela. Moje naprosto dutá hlava úplně zapomněla na to, že na dortu měli být dva štíři. A takhle to dopadne, když si ode mě objednáte dort. Katastrofa. 

Hruškový koláč s mascarpone

Oukej, přiznávám, že moje stesky nad neoblíbeným ročním obdobím jsou úplně neoprávněné. Rukavice mám zatím jen připravené v kapsách, podzimní smutnění mě ještě nepřepadlo a hlavně - na trhu ještě pořád prodávají spoustu zeleniny i ovoce. Třeba nádherně voňavé, zralé hrušky. Pro tentokrát tedy depky stranou a hurá na koláč. 

Recept je převzatý z časopisu Apetit 11/2011 (a ano, upravovala jsem)

Ingredience (na koláčovou formu o průměru 26cm)
300g hladké mouky
90g cukru krupice
160g vychlazeného másla
3-4 lžíce ledové vody
---
90g cukru krupice
250g mascarpone
2 vejce
2 lžíce hladké mouky
3 zralé hrušky
50g plátků mandlí
citrónová šťáva (není nutná)

Postup:
V robotu promícháme mouku, cukr a máslo nasekané na kousky, až vznikne cosi jako drobenka, přidáme ledovou vodu a ještě krátce promixujeme. Vyklopíme na lehce pomoučněnou plochu a rychle vytvarujeme bochánek. Ten zabalíme do fólie a necháme alespoň hodinu chladit.
Tři čtvrtiny těsta nastrouháme do formy a pomocí prstů přitlačíme ke dnu a krajům. Ze zbylého těsta vyválíme placku, rádýlkem jí nařežeme na proužky a upleteme několik copů, které přitlačíme kolem okraje formy. Formu s těstem dáme do mrazáku, zatím předehřejeme troubu na 180°C. Těsto pečeme asi 25 minut, necháme vychladnout.
Cukr, mascarpone, vejce a mouku promixujeme dohladka. Hrušky oloupeme, přepůlíme a zbavíme jádřince (pokud si je chceme připravit předem, pokapeme je citrónovou šťávou, aby nezhnědly), můžeme je také ozdobně nařezat.
Krém vlijeme na předpečený koláč, navrch naaranžujeme hrušky a vše posypeme mandlemi (musela jsem ubrat několik lžic krému, protože po přidání hrušek by vytekl - doporučuji tedy použít trochu hlubší formu než klasickou vroubkovanou koláčovou nebo počítat s tím, že pár lžic krému zbude).
Pečeme na 180°C 35-40 minut.

Řekla bych, že zkusím vynalézt ještě nějakou verzi s hruškou a čokoládou. 

Mrkvová polévka se zázvorem

Dneska v noci se posunul čas a to znamená, že moje podzimní "bezva" nálada přichází. Ráno sice bude světlo o hodinu dřív, ale to je mi úplně fuk, protože tak brzy z postele stejně nikdy nevylezu. Zato odpoledne to bude pecka. Z práce za tmy - to mám pak chuť ještě něco dělat nebo někam chodit. Leda tak do postele. Vlastně ani nemívám chuť vařit a péct nic nového, protože ať dělám, co dělám, světla na focení jídel mám vždycky málo. Jediné co mi zbývá, je využít každou minutu z víkendu a doufat, že v tom šeru se mi povede vyfotit aspoň něco. 
Když je ten víkend navíc prodloužený, jsem šťastná jako blecha. Jeden den proflákám a ještě mi zbývají dva volné. Možná jsem je využila kapku nudně, ale uklizený byt, povlečená postel a umytá okna mi stejně dělají radost. Taky jsem zasadila vřes. Můj první zahradnický pokus - ve dvou truhlících za oknem.

A teď už přejdeme k vaření. V kuchyni jsem strávila vlastně celý víkend. Vývary, dušené hovězí na houbách a pyré z kořenové zeleniny, hruškový koláč, panna cotta s karamelizovanými hruškami a tak. A hlavně - konečně došlo na tuhle polévku. Od chvíle, kdy jsem si koupila kuchařku Recepty z farmářského trhu od Hany Michopulu, věděla jsem, že jí prostě chci (no dobře, chci vyzkoušet všechno, ale tenhle recept nejvíc). Vždycky jsem si koupila spoustu mrkve, ale dřív, než došlo na vaření, snědla jsem jí syrovou jen tak. Nebo dušenou se ztraceným vajíčkem. Nebo pečenou. Nebo v salátu. Prostě miluju mrkev, no. Tentokrát se stal zázrak a povedlo se mi sníst jen půlku. Ještěže tak.

Ingredience:
6 velkých mrkví
2 lžíce olivového oleje
1 malá cibule
750ml vývaru (dala jsem zeleninový, ale klidně použijte kuřecí)
4cm kousek zázvoru (dala jsem trošku víc a ničemu to nevadí)
1 limeta nebo 2 pomeranče (hlasuji pro limetu)
hladkolistá petržel nebo koriandr na ozdobu (jsem jednoznačně pro koriandr, ale v mrazáku mám petržel)
sůl, pepř

Postup:
Očištěnou mrkev nakrájíme na větší kousky (asi 5 cm) a spolu s nadrobno nakrájenou cibulí jí chvilku restujeme na rozehřátém oleji, až cibule zesklovatí. Zalijeme horkým vývarem, přidáme nahrubo nastrouhaný oloupaný zázvor a vaříme asi 10 minut, než mrkev změkne. Nerozváříme jí.
Pomocí tyčového mixéru (nebo blenderu) rozmixujeme polévku dohladka. Dochutíme solí, pepřem a šťávou z půlky limety.
Podáváme s čerstvě mletým pepřem, hrubě posekanou zelenou bylinkou a dílkem limety pro případné dochucení.

Rada na závěr - jděte do ní, je prostě božská!

Povitica - Výzva The Daring Bakers'

Vždycky mezi sedmadvacátým, kdy zveřejňujeme, co jsme vytvořili, a prvním, kdy nám prozradí novou výzvu, jsem jako na jehlách. Co to bude?! Šmíruju na blogu toho, kdo hostuje další výzvu a snažím se na to přijít. Někdy bych to mohla odhadnout celkem snadno (třeba v létě, když byla za úkol zmrzlina), někdy bych mohla hádat, až bych se uhádala k smrti. 
Třeba zrovna tenhle měsíc. Nebo vy už jste snad někdy slyšeli o něčem, co se jmenuje Povitica (čti povatýca)? Pod tímhle zvláštním názvem se ale skrývá něco úplně obyčejného, něco, co už jste zřejmě i ochutnali. Kynutá ořechová roláda. A ochutnaly jí i spousty lidí ve světě. Povitici si dají Chorvati a Slovinci, Češi a Slováci si pochutnají na ořechovníku, v Polsku servírují makowiec, Maďaři by se hádali, že správné jméno je kalács, Srbové by nesouhlasili a trvali by na jméně štrudla, Američani zase na označení potica. Ať je to, jak je to, dnes servíruji povitici.

Recept pro nás připravila Jenni z blogu The Gingered Whisk.

Ingredience (na jeden malý bochník):
1/2 lžičky cukru
1/4 lžičky hladké mouky
2 lžíce teplé vody
1/2 sáčku sušeného droždí (3,5g)
---
280g mletých vlašských ořechů
60ml mléka
60g másla
1 žloutek
1/4 lžičky vanilkového extraktu
115g cukru krupice
1/4 lžičky skořice
1/4 lžičky kakaa
---
120ml mléka
40g cukru krupice
špetka soli
1 velké vejce
30g rozpuštěného másla
280g hladké mouky
---
2 lžíce studené kávy
1,5 lžíce cukru krupice
---
máslo na vymazání formy

Postup:
Nejprve si připravíme kvásek (i když si nejsem tak jistá, že u sušeného droždí je to potřeba, radši jsem dodržela recept). V menší misce promícháme cukr, mouku, droždí a teplou vodu, přikryjeme fólií a necháme vzejít na teplém místě asi 5-10 minut.
Zatím umícháme náplň. Ohřejeme mléko spolu s máslem a smícháme s ostatními ingrediencemi.
Teď se můžeme pustit do přípravy těsta. Nejprve ohřejeme mléko (recept říká na 43°C, já bych tu teplotu nazvala "vlažná"). Mléko přelijeme do velké mísy, přidáme cukr a sůl a necháme je rozpustit. Vmícháme lehce prošlehané vejce, kvásek, rozpuštěné (ne horké!) máslo a asi čtvrtinu mouky. Promícháme a začneme po částech zapracovávat další mouku, až se těsto začne odlepovat od stěn mísy a čistit je. Těsto vyklopíme na pomoučněnou plochu a hněteme a přidáváme další mouku, až je těsto hladké a nelepí. Je možné, že nepoužijete všechnu mouku nebo jí budete potřebovat více. Můžete také použít robota s hnětacím hákem a celý proces zvládnout v míse.
Čistou mísu lehce namažeme olejem, vložíme do ní těsto a přikryjeme fólií. Dáme kynout na teplé místo asi na hodinu a půl - těst zdvojnásobí svůj objem.
Po vykynutí, respektive "vyzrátí" (jak se tomu správně říká - kynutí je prý až ta poslední fáze před pečením) těsta, je třeba ho vyválet a to co nejtenčeji. Na pomoc si tedy vezmeme čistý ubrus (nebo větší utěrku), posypeme ho hladkou moukou a rozvalujeme těsto do obdélníku. Recept říká, že nám vznikne obdélník o velikosti 25x35cm, ale měla jsem ho tak dvojnásobný, než jsem dosáhla požadované tloušťky těsta. Jde to jen pomocí válečku, ale těsto můžeme také vytahovat pomocí hřbetů rukou, jako u taženého štrúdlu. Nakonec odkrojíme kraje, abychom měli úhledný obdélník, ale není to nutné.
Celý povrch obdélníku pomažeme ořechovou nádivkou a zatočíme do roličky (z delší strany). Formu na biskupský chlebíček si vymažeme máslem a "hada" do ní poskládáme, nebo spíš stočíme. Díky tomu pak bude mít povitica hezký vzor na řezu. Nejsem si úplně jistá, jak to popsat, ale v originál receptu na stránkách DBs' jsou fotky.
Povrch potřeme směsí kávy a cukru (nebo bílkem, který nám zbyl z ořechové nádivky). Formu přikryjeme fólií a necháme 15 minut kynout.
Troubu si předehřejeme na 180°C stupňů a povitici pečeme 15 minut. Poté teplotu snížíme na 150°C a pečeme ještě 40-45 minut.

Ořechová nádivka je super, ale těsto se mi zdá trochu suché. Snědla jsem jenom malý kousek a nijak zvlášť nelituji, že víc si dát nemůžu. Ze zbytku těsta jsem vyrobila ještě jednu mini-povitici s kávovou náplní, s tou je ještě sušší, takže recept zřejmě opakovat nebudu. I tak to bylo bezva, už jen kvůli těm pěkným vzorům na řezu.

Fresh, Fluffy, French - Výzva The Daring Bakers'

Pozdě, ale přece! Zářijovou výzvu se mi podařilo úspěšně prošvihnout i přes to, že jsem z tématu byla nadšená. Čerstvé, nadýchané, francouzské - je jasné, že jsou to croissanty. Mohla bych jich sníst na posezení kĺidně deset (aspoň ve Francii, kde jsou tak křupavé, máslově voňavé a prostě mňam) a ještě bych se ohlížela po dalších. Jenže, září uteklo jako voda - nejdřív dovolená, pak pečící šílenství před Apetit piknikem a najednou byl konec měsíce a já si řekla jen "jééé, už?". 
Domácí plundrové těsto, ze kterého se croissanty dělají, mám v plánu vyzkoušet už dlouho, tak jsem si nechala výmluvy na jindy a vrhla se na něj - lepší pozdě, než vůbec. Na papíře to vypadá tak složitě, že má člověk pocit, že by si měl vzít dva dny volna, aby to zvládl, ale není to vůbec nutné. Chce to jen trochu plánování (a maličko sebezapření). Přijdete z práce, zaděláte kynuté těsto a během kynutí stihnete připravit a sníst večeři, umýt nádobí a dokonce vyrobit i máslovou placku, kterou budete potřebovat později. Před spaním se s vykynutým těstem trochu pomazlíte a necháte ho spát. No a ráno si nastavíte budík jen o hodinku a půl dřív, během deseti minut provedete několik hmatů a chvatů a zase se vrátíte do postele (boží). Před odchodem do práce si s těstem ještě asi pět minut pokecáte a zase ho dáte spát. Po návratu máte dvě možnosti - upéct croissanty hned a nacpat se před spaním nebo dát těsto do mrazáku a mít ho připravené na nedělní pozdní snídani. Já hlasuju pro plán B.

Zářijovou výzvu pro nás připravila Sarah, neblogující členka The Daring Bakers', která vybrala recept z knihy Mastering the Art of French Cooking, Volume Two, od Julie Child a Simone Beck.

Ingredience:
7g čerstvého droždí
3 lžíce vlažné vody
1 lžička cukru krupice
---
225g hladké mouky
9g cukru krupice
9g soli
120ml mléka
30ml oleje
115g vychlazeného másla
---
vejce na potření

Postup:
1. V menší misce smícháme droždí, cukr a vlažnou vodu. Kvásek necháme v teple, až se na povrchu objeví pěna.
2. Odměříme a odvážíme si další ingredience
3. Trošku ohřejeme mléko a necháme v něm rozpustit cukr a sůl (neochutnáváme, je to hnus)
4. Do velké mísy prosejeme mouku
5. Přidáme olej, kvásek a osolené a oslazené mléko
6. Zlehka promícháme
7. Vyklopíme těsto na pomoučněnou plochu a necháme chvíli odpočinout (zatím umyjeme mísu)
8. Prohněteme těsto. Stačí jen málo - asi 8-10 hnětnutí a párkrát s ním praštíme o stůl (koukněte na video, všechno bude jasnější a navíc uvidíte Julii v akci. Hnětení je asi od času 6:10, ale byla by škoda to nevidět celé).
9. Těsto dáme zpátky do mísy a přikryjeme fólií
10. Necháme kynout na teplém místě asi 3 hodiny, až těsto ztrojnásobí svůj objem
11. Vykynuté těsto opatrně vyndáme z mísy na pomoučněnou plochu
12. Prsty vytvarujeme obdélník cca 20x30cm (použila jsem váleček, ale válela jsem jemně)
13. Těsto přeložíme na třetiny (jako dopis)
14. Poskládané těsto vrátíme do mísy a opět zakryjeme fólií
15. Necháme kynout ještě 1,5 hodiny (nebo přes noc v lednici, což byl můj případ)
16. Podruhé vykynuté těsto dáme na talíř, přikryjeme fólií a dáme do lednice (tento krok vynecháme, pokud jsme těsto nechávali kynout v lednici přes noc)
17. Kostku vychlazeného másla dáme mezi dva pečící papíry nebo potravinářské fólie
18. Válečkem ho roztlučeme na placku
19. Pomocí palců ho přes fólii ještě trochu rozetřeme do stran, snažíme se vytvarovat obdélník o velikosti cca 22x18cm
20. Pracujeme rychle, aby máslo zůstalo studené (já jsem si placku z másla připravila už během prvního kynutí a nechala ji přes noc v lednici)
21. Vyndáme těsto z lednice a dáme ho na pomoučněnou plochu a necháme ho chvilku odpočinout
22. Prsty (nebo zlehka válečkem) vytvarujeme obdélník cca 35x20cm
23. Přes 2/3 těsta položíme obdélník másla
24. Pokud nesedí velikost, lehce máslo pomocí prstů rozetřeme
25. Volnou třetinu těsta přeložíme přes máslo, zbývající třetinu těsta s máslem přes ní (podívejte se na fotky u receptu od Sarah)
26. Otočíme těsto o 90°
27. Lehce, abychom nevytlačili máslo, z těsta vyválíme obdélník cca 35x20cm
28. Znovu poskládáme na třetiny
29. Těsto zabalíme do fólie a dáme na dvě hodiny do lednice
30. Po dvou hodinách těsto vyndáme a dáme opět na pomoučněnou plochu
31. Lehce ho poklepeme válečkem, aby splasklo
32. Necháme těsto asi 10 minut povolit
33. Opět vyválíme obdélník cca 35x20cm
34. Přeložíme na třetiny
35. Otočíme o 90°C a znovu vyválíme
36. Těsto naposledy přeložíme na třetiny, zabalíme do fólie a necháme v lednici další dvě hodiny (nebo přes noc či den, ale v tom případě ho něčím zatížíme, aby nekynulo)
37. Teď můžeme konečně vytvarovat croissanty
38. Vymažeme plech máslem nebo vyložíme pečícím papírem
39. Vyndáme těsto z lednice a necháme ho asi 10 minut povolit
40. Na pomoučněné ploše z něj vyválíme obdélník cca 50x12cm
41. Překrojíme ho napůl
42. Jednu část vrátíme zpátky do lednice
43. Druhý obdélník znovu vyválíme do obdélníku cca 38x12cm
44. Rozřízneme ho na 3 stejné čtverce cca 12x12cm
45. Dva dáme do lednice
46. Pokud se čtverec, který jsme nechali venku, zatím smrskl, trošku ho vyválíme
47. Rozřízneme čtverec diagonálně na 2 trojúhelníky
48. Každý trojúhelník trošku natáhneme, abychom z pravoúhlého získali spíš rovnoramenný
49. Ze širší strany rolujeme těsto k protilehlé špičce. Konce zahneme, abychom získali croissantový tvar
50. Croissant dáme na připravený plech
51. Vytvarujeme croissanty i ze zbylého těsta (bude jich celkem 12)
52. Plech lehce přikryjeme fólií a necháme croissanty hodinu kynout
53. Troubu předehřejeme na 240°C
54. Vajíčko promícháme s lžičkou horké vody
55. Potřeme vykynuté croissanty
56. Pečeme 12 - 15 minut dozlatova
57. Necháme vychladnout na mřížce (vydržíme to aspoň 10 minut)

Zdá se mi, že croissanty před pečením nějak málo nakynuly - možná to bude tím, že mám v kuchyni 18°C - a jsou tím pádem dost mrňavé. Víc než dostatečně to ale vynahrazují v chuti. Křupavé, voňavé, máslové a odpadává z nich spousta drobečků (jak francouzské). Dokonalé. Díky Sarah za báječnou výzvu, doufám, že si recept někdy (brzy) zopakuji.

Zdá-li se někomu, že fotky jsou nějaké divné, tak má pravdu. Rozbil se mi foťák a asi na čtrnáct dní pojede do nemocnice v Přerově. Děkuji moc moc moc Kláře, za zapůjčení roztomilého růžového kompaktu, se kterým se snad brzy domluvím na přechodné spolupráci.

Triple Chocolate Mousse Cake - narozeninový

Jsem hrozná ostuda. Narozeninové dorty peču pozdě, recepty na ně zveřejňuji ještě později. Narozeniny mojí kamarádky připadají na 25.6., dort jsem pekla začátkem září. Je tedy jasné, že více než dvouměsíční zpoždění bylo třeba vyžehlit něčím opravdu exkluzivním.
A protože je kamarádka čokoládová (teda, ne že by byla černoška, jen miluje čokoládu), vymýšlela jsem nějakou novinku na tohle téma. Hutný čokoládový dort se mi doprostřed léta nějak nehodil, máslovo-piškotové retro je věc, o které se odmítám bavit a cheesecake dělám tak často, že o exkluzivitě se nedá mluvit ani omylem. A pak jsem si vzpomněla na malé pruhované dortíčky, které jsem zahlédla "někde na internetu". Tmavý kakaový korpus, vrstva pěny z hořké a další vrstva z mléčné čokolády. Jenže - kde jsem to jen viděla? Dva dny se mi recept nedařilo najít a pak jsem na něj narazila omylem, při hledání něčeho jiného. Ostatně, stejně jako poprvé.

Originál recept je od Marthy Stewart, já jsem použila jiný (zejména kvůli své lenosti přepočítávat jednotky), který z něj vychází.
Podle receptu připravíte dort o průměru 20cm (já jsem dělala korpus z 1/2 dávky, ale byl to takový tenký chudáček).

Korpus
Ingredience:
85g hladké mouky
40g holandského kakaa
1/2 lžičky jedlé sody
3/4 lžičky prášku do pečiva
špetka soli
80g cukru krupice
1 vejce
60ml mléka
3 lžíce rostlinného oleje
1/2 lžičky vanilkového extraktu
60ml vody
máslo a kakao na formu

Postup:
Troubu předehřejeme na 180°C. Dortovou formu vymažeme máslem a vysypeme kakaem.
Do velké mísy prosejeme mouku s kakaem, práškem do pečiva, sodou a solí. Přidáme cukr a promícháme. Vmícháme vejce, mléko, olej, vanilkový extrakt a vodu a mícháme dohladka. Těsto přendáme do formy a pečeme asi 20 minut. Po chvíli sundáme boky formy a necháme vychladnout na mřížce. Seřízneme vršek korpusu do rovna.
Studený korpus přemístíme na servírovací tác, seříznutou stranou dolů. Z pečícího papíru vytvoříme kolem dortu asi 10cm vysokou "ohrádku" a zafixujeme okružím z dortové formy. Pokud "ohrádka" netěsní (budeme do ní nalévat čokoládovou pěnu, která je úplně tekutá), vycpeme mezery (v prostoru mezi formou a papírem) ruličkami z pečícího papíru (nebo něčím takovým). Já jsem místo "ohrádky" z pečícího papíru obalila okruží formy do fólie a jak pitomě to dopadlo, vidíte na fotkách.

Čokoládové pěny

Ingredience:
790ml smetany ke šlehání (rozdělit napůl) - pozor, zkušenosti ukazují, že "modrý Kunín" není ve většině případů dostatečně hustý, takže dort pak teče. Doporučuji smetanu Moravia nebo MilkIn.
8 žloutků (rozdělit napůl)
100g cukru krupice (rozdělit napůl)
60ml golden sirupu (nebo medu) (rozdělit napůl)
60ml vody (rozdělit napůl)
2 lžičky vanilkového extraktu (rozdělit napůl)
sůl
100g rozpuštěné hořké čokolády
100g rozpuštěné mléčné čokolády

Postup:
Připravíme dva druhy čokoládové pěny - hořkou a mléčnou.
Polovinu žloutků šleháme elektrickým šlehačem na vysokou rychlost, až zesvětlají a nabudou na objemu - trvá to asi 5 minut.
Zatím v kastrůlku přivedeme k varu polovinu cukru, golden sirupu a vody a necháme vařit asi minutu. Snížíme rychlost mixéru na střední a za stálého míchání pomalu přiléváme horký sirup - nejlépe po stěně mísy. Opět zvýšíme rychlost mixéru a šleháme dalších 5 minut.
Vypneme mixér a pomocí stěrky zapracujeme do žloutkové hmoty rozpuštěnou hořkou čokoládu, polovinu vanilkového extraktu a špetku soli.
Polovinu šlehačky vyšleháme ve velké míse do tuha. Přidáme třetinu čokoládové směsi a prošleháme. Potom zašleháme i zbytek čokoládové směsi. Pěnu nalijeme na připravený korpus, uhladíme a dáme chladit alespoň na 20 minut.
Z druhé poloviny ingrediencí a mléčné čokolády připravíme stejným způsobem světlou pěnu. Na tmavou vrstvu jí opatrně navrstvíme lžící, aby se pěny nesmíchaly.
Dort necháme chladit přes noc a před podáváním ho vysvobodíme z papírové ohrádky. Můžeme ho ozdobit třeba čokoládovými hoblinami nebo čočkami.

Ochutnala jsem trošku od každé pěny i kousíček odkrojeného korpusu a musím říct, že tenhle dort je naprostá bomba. Nadýchaný, čokoládový, hebký. Příště se budu víc snažit v oblasti estetické a bude to dokonalé.

One Lovely Blog Award

Dneska mám prostě šťastnej den. Skládá se z malých, velmi příjemných radostí. Ráno svítilo sluníčko (a já naivka se kvůli němu málo oblíkla, ale vůbec mi to nevadí). Večer se chystám na kávu (kterou jsem vyhrála a jdu na ní s bezva lidma). Práce mě dneska po dlouhé době zase bavila (možná jsem cvok). A k tomu všemu si mě vybrala jedna z mých oblíbených foodblogerek pro ocenění One Lovely Blog Award.
Nemůžu nikde najít žádná oficiální pravidla, ale pokud dobře chápu, tak když vás někdo vybere, tak máte právo zvolit blog někoho dalšího a dát tak světu vědět, že si ocenění vážíte a k tomu ještě zviditelnit své oblíbené blogy, které se tak dostanou k dalším čtenářům.
Popravdě - nesnáším řetězové maily (a tohle je docela připomíná). Ale jak bych mohla nepoděkovat Anetce z Aneta Goes Yummi, když můj blog (jako jeden ze tří) vybrala z těch všech, které čte?!
Takže, Anetko, děkuju Ti mockrát. Jsem opravdu ráda, žes zvolila zrovna můj blog a doufám, že jednou se mi povede napéct tolik krásných a dobrých slavnostních dortů, jako máš ty na svém blogu. Děkuju za inspiraci a za vtipné články.

Protože nevím, kolik blogů mám zvolit a jeden vybrat neumím, ocením tři.

Food4Fun - tenhle blog je naprostá pecka. Odlišný od ostatních, články se nezaměřují na jeden recept, ale na surovinu a z té pak Adusha předvede celou škálu zajímavých variací. To se mi líbí.

Catalina peče - je jí teprve 18, peče jako ďas a blog vede kromě češtiny i v angličtině. K receptům se staví téměř vědecky, probádá historii a předhodí nám, čtenářům, dokonalý návod se spoustou fotek. "Donutila" mě se přihlásit do The Daring Bakers.

Inspiromat banalit - blog, který zdaleka není jen o jídle, s obdivuhodnými fotkami, jejichž kvality se marně snažím dosáhnout. Možná vůbec první blog, co jsem začala číst. Snad se na mě Anna nebude zlobit, že jsem ji zatáhla do takovéhle akce.

Kokosový cheesecake s krémem

Abyste neřekli, že jsem nepřející, že jsem schválně upekla těch dortů na Apetit piknik málo, aby ostatní nemohli ochutnat, podělím se s vámi alespoň o recept. 
Začnu tím, jak vůbec došlo k tomu, že mě napadl zrovna kokos (který nemám moc ráda). Na dovolené v Bulharsku jsem v obchodě narazila na kokosové Oreo sušenky, které se často objevují v amerických receptech, ale u nás jsou k dostání jen výjimečně a navíc pěkně draho. V Bulharsku je levně a balíček sušenek, který se v Praze prodává za padesát korun, tam mají za šestadvacet. Protože mi v hlavě často víří nápady na recepty, ani se vlastně nedivím, že jsem si sušenky hned představila pod cheesecakem, rozmixované i s jejich kokosovou náplní a troškou kokosu v samotném dortu. Doma jsem si pak vzpomněla na recept na coconut curd od Martiny, upravila jsem ho víc do kokosova a bylo to.
Aby si někdo nemyslel, že jsem tak drzá a nosím na trh nevyzkoušený dort (a taky proto, že jsem se to bála udělat), darovala jsem testovací verzi kamarádovi k narozeninám. Předání bylo trošku trapné, ale vy mě chápete, žejo?

Já: ... tak všechno nejlepší k narozeninám (a tak dále)
On: jéé, dort, mmm, děkuju
Já: no, víš... ehm... jak bych to...
Drahý: Lucka by potřebovala, abys jí kousek dal ochutnat
Já: červenající se, vysvětluji situaci

Ingredience (na formu o průměru 20cm):
150g kokosových Oreo sušenek
30-40g másla
---
600g sýra Philadelphia
140g cukru krupice
3 velká vejce
10g hladké mouky
3 lžíce kokosového mléka
50g strouhaného kokosu
---
1 žloutek
10-15g cukru krupice (podle chuti)
1/2 lžíce kukuřičného škrobu
100ml kokosového mléka

Postup:
Rozkládací dortovou formu si vyložíme pečícím papírem, boky lehce vymažeme máslem (u nepřilnavých forem můžeme máslo vynechat). Troubu předehřejeme na 180°C.
Sušenky (včetně krémové náplně) rozmixujeme ve foodprocessoru spolu se studeným máslem nakrájeným na kostičky. Vzniklou hmotu pečlivě napěchujeme na dno a na boky formy - dobře to jde lžící nebo rukama. Dáme péct na 5 minut a necháme lehce zchladnout.
Zatím si připravíme krém. Ve velké míse promícháme Philadelphii s cukrem - nešleháme, jen lehce obracíme vařečkou nebo stěrkou. Po jednom zapracujeme vejce a poté i mouku. Nakonec přisypeme kokos a vlijeme kokosové mléko. Pořádně promícháme, ale opět pozor, abychom hmotu nenašlehali. Hotový krém přelijeme na sušenkový základ a formou několikrát lehce klepneme o stůl, abychom se zbavili vzduchových bublin a srovnali vršek.
Jak už asi víte, tak je několik možností, jak cheesecake upéct:
1) úplně na začátku obalit formu vodotěsně alobalem a během pečení vložit do pekáče naplněného horkou vodou (=pečení ve vodní lázni). Takhle sice dosáhneme nejkrémovější konzistence, ale je tu nebezpečí, že se voda dostane do formy a rozmáčí sušenkovou krustu (nebo v horším případě utopí celý cheesecake)
2) vložit formu do pekáče s mřížkou (zřejmě určenou na pečení masa), nalít vody jen tolik, aby nedosahovala až k cheesecaku a péct. Tímto způsobem dosáhneme příjemně krémové konzistence a dort je v bezpečí
3) péct napřímo, takže výsledek nebude tak krémový, ale zase je to jednoduché
Takže - rozhodnutí je na vás.
Já peču podle varianty dva, nejprve 15 minut na 180°C, poté snížím teplotu na 120°C a dopékám ještě asi hodinu. Důležité je, aby cheesecake zůstal na povrchu světlý a jeho střed se po dopečení lehce třásl.
Po upečení necháme cheesecake vychladnout v pokojové teplotě a poté přes noc rozležet v lednici. Podáváme s kokosovým krémem.
Žloutky promícháme s cukrem a škrobem, přidáme kokosové mléko a za stálého míchání zahříváme ve vodní lázni, až krém zhoustne (asi jako puding). Přelijeme do misky a povrch ihned potáhneme potravinářskou fólií, abychom zabránili vytvoření škraloupu. Po vychladnutí přednáme do lednice.

Pražma v papilotě

Ve foťáku jsem našla pár fotek jídel ještě z léta. Teď, když skončilo už i léto babí, smutně vzpomínám na sobotní nákupy na Náplavce, lehounké šaty, žabky a letní pohodu. Líně jsem se procházela kolem Vltavy, pomalu si vybírala, co koupím a užívala si sluníčka. Teď moje nákupy vypadají trochu jinak. Nejenže trh se převlékl z mého oblíbeného letního na podzimní (což ještě ujde, v zimě budu mít smůlu úplně), ale v té kose se mi nikde procházet nechce a u řeky už vůbec ne. Prostě rychle nakoupím pár věcí a spěchám domů.
Komu se ošklivý podzim nelíbí, tak jako mně, může si zkusit trošku vzpomenout na léto s tímhle receptem. Ryba pečená v balíčku z pečícího papíru zůstane šťavnatá, chutě bylinek a dalších ingrediencí se krásně prolnou a po rozbalení vás omámí nádherná vůně (ale pozor na horkou páru).

Ingredience:
pražma (nebo jiná bělomasá ryba)
citrón
bazalka
sůl, pepř
olivový olej
(bílé víno)
pečící papír

Postup:
Vykuchanou rybu omyjeme, osušíme a zevnitř i zvenku osolíme a opepříme. Do břišní dutiny vložíme bazalku a několik plátků citrónu, další bazalku a citrón dáme navrch a přivážeme provázkem. Z pečicího papíru si vystřihneme obdélník, položíme na něj rybu, lehce ji pokapeme olivovým olejem a vínem (nemusí být) a zabalíme do úhledného balíčku. Ten buď převážeme provázkem, aby nám z něj neuniklo nic dobrého nebo alespoň pořádně zahneme rohy. Pečeme v troubě předehřáté na 180°C asi půl hodiny - záleží na velikosti ryby. Moje byla jen pro jednu osobu a tak ji stačilo necelých pětadvacet minut.

Apetit piknik

Tak a je to za mnou! Konečně jsem se po čtrnácti dnech pořádně vyspala, nebudila se zpocená hrůzou a nevstávala o několik hodin dřív s žaludkem staženým strachy. Můžu říct, že mi to stálo za to? Spousta práce a stresu. Myslím, že můžu. Já, introvertní holka, co si moc nevěří, jsem se vydala s kůží (ehm, sladkostma) na trh a k mému obrovskému překvapení jsem prodala všechno. Zřejmě pro spoustu lidí bohužel, protože mi cheesecakes i macarons vydržely pouze dvě hodiny. 
Když to tedy dopadlo tak, že v 11:50 jsme měli prodaný poslední kousek dortu, popadli jsme s drahým piknikovou deku, lahev cidru z Cidrerie (naprosto dokonalý) a krabičku macarons, kterou jsem dostala od Zuzany (díky moc - byly skvělé) a šli jsme si užívat piknik. Počasí bylo víc než dobré, cidre byl krásně vychlazený, hudba příjemná - prostě povedená akce.
Chtěla bych hrozně moc poděkovat všem, kteří přišli (a samozřejmě doufám, že vám chutnalo) a taky bych se chtěla omluvit těm, kteří přišli a už na ně nic nezbylo. Je mi to moc líto, ale opravdu jsem ani ve snu nečekala takový zájem. Vlastně jsem spíš přemýšlela, co s tím vším udělám a kdo to sní. A nakonec - jedna pekařka, co má jen dvě ruce, jednu troubu a jednu lednici, toho stejně víc napéct nestihla.
Děkuji svým přátelům za podporu morální i jinou, tátovi za odvoz tam, Petrovi za odvoz zpět, Apetitu za možnost vyzkoušet si takovou akci, Pavle, Daně a Jitce za zapůjčení všech možných věcí a samozřejmě drahému - za všechno.

A ještě pár fotek, pro ty, kteří nemohli přijít nebo přišli pozdě. 

Skoro vyprodáno (foto: Vojtěch Pauch)

Rohlíky, housky, loupáky, koláče a chléb v květináči - pekařský kurz

Podařilo se mi vyhrát další kurz v Prakulu. Bylo to bezva a naučila jsem se spoustu nových věcí a mám z toho hrozně moc fotek a chci vám je všechny ukázat. No dobře, všechny ne, ale bude jich dost.
Hrozně dlouho jsem vybírala, na jaký kurz se mám přihlásit. Thajská kuchyně? Čokoláda? Quiche, pie & tarts? Francouzská kuchyně? Je tak těžké, vybrat jen jeden! Nakonec mi připadalo, že naučit se domácí chleba a pečivo bude asi nejužitečnější, odolala jsem kurzu "čokoláda" a bylo to. Nebude ještě nějaká soutěž? Potřebovala bych nutně vyhrávat tak jeden kurz měsíčně.

Kurz se jmenoval Tajemství dokonalého pečiva aneb chleba v květináči. Vedl ho mistr pekař Martin Hanus a pomáhal mu Zdeněk Marcín (nastoupil do Prakulu za Vaška Friče, který si práve otevřel novou restauraci, do které se už moc těším). Navíc jsme měli k ruce "Barunku", která se pečlivě starala nejen o náš pitný režim a pak jednu hodnou paní "na nádobí" (tu bych potřebovala domů)

Zdá se, že v Prakulu vyznávají heslo "při vaření je nejdůležitější podlejvání" a opět se nás pokoušeli opíjet. Tentokrát (narozdíl od minula) se jim to u mě naštěstí nepovedlo, ale skleničce vína se při vaření rozhodně nebráním.

Naučili jsme se třeba, jak "skoulet" těsto. Oběma rukama, jako pan mistr, to sice neumím, ale bochánky mám krásný.

Z bochánků jsme uváleli rohlíky...

... a upletli housky

Mysleli jste si, že pečivo se sype mákem nebo solí a kmínem? Ale kdepak, nesype! Dekoruje se.

Rohlíčky jsou dnes zvláště vypečené.

Čerstvé pečivo, máslo, pažitková pomazánka, párky od Hudery, hořčice. Ach!

Ať už jim říkáte loupáčky, makovky nebo úplně jinak, teplé s máslem jsou prostě bezkonkurenční (a já se zasnila tak, až jsem je vyfotila jen syrové).



Vyzkoušeli jsme si i chleba. Pšenično-žitný, se škvarky nebo s ořechy. Věděli jste, že ořechy obarví chlebovou střídku nafialovo?

Chleby v květináči jsou efektní, ale někdy se jim, potvorám, z těch květináčů nechce.

Bez práce nejsou koláče, říká přísloví. Doufám, že ta ukecaná paní, která neudělala ani koláč a všude překážela se svým nárazníkovým poprsím, to přísloví zná. Ba ne, koláčů bylo habaděj i pro líné (ale ta paní mě stejně hrozně štvala).

I přes to, že se snažím sníst jen jeden kousek pečiva (a to celozrnného) denně, tak jsem samozřejmě neodolala a dala si. A víte co, bylo to tak dobré, že ani nemám výčitky. Mými favority jsou rohlík sypaný kmínem a solí, ořechový koláč a škvarkový chleba. Blížící se dlouhé studené večery mě zřejmě inspirují k vyzkoušení doma.