Bohužel, nic mě nenapadlo a navrch mi od pečení housek přebývalo půl balíčku droždí, takže nebylo vyhnutí. Samozřejmě jsem neměla ani kapku motivace jít kvůli challah extra do obchodu a tak jsem použila ze třech daných receptů ten, na který jsem měla všechny ingredience doma.
Měly vzniknout dva bochníky; z lenosti jsem udělala jen poloviční dávku, ale i tak to narostlo do fakt obludných rozměrů. Zapletení, i přes to, že jsem videonávod viděla třikrát, se mi nevydařilo, těsto děsně lepilo a mně se vážně nechtělo ho rozplétat a něco řešit. Znáte to, když děláte něco s nechutí...
Ráno jsem bochník nakrojila a zjistila, že moje předtucha, že to bude jako vánočka, nebyla úplně správná. Bylo to totiž přesně jako takzvaná vánočka, tedy suchá a dusící hmota, která se nedá sníst bez másla, marmelády a hektolitru čaje. Aby bylo jasno - moje vánočka (která se samozřejmě peče jen na Vánoce) je vláčná a tak dobrá, že na marmeládu nebo máslo nikdo ani nepomyslí. Kupovaná vánočka je zoufalství a opravdu nevím, co by se muselo stát, abych si jí dobrovolně koupila. Teď jsem si ji sice nekoupila, ale sama si ji upekla. Kdo ví, co je horší.
Výsledkem květnové výzvy byl tedy podivně zapletený, suchý obr a já horečně přemýšlela kam s ním. Zachránili to moji spolubydlící, oplývající lehkou kocovinou a s ní spojeným hladem. Samozřejmě jsem je nedusila a dala jim i máslo a domácí džem a oni mě na oplátku zbavily něčeho, co, jak doufám, už nikdy z mojí trouby nevyjde.
Ingredience na jeden opravdu obrovský challah:
180ml vlažné vody
1/2 lžíce cukru
1/2 kostky čerstvého droždí (20g) nebo 1 balíček sušeného droždí (7g)
60ml tekutého medu
1/2 lžíce oleje
2 vejce
1/2 lžičky soli
350 - 500g hladké mouky
1 vejce rozšlehané s lžičkou vody
Postup:
Do velké mísy prosejeme 350g mouky, uděláme důlek a do něj rozdrobíme droždí. Posypeme ho cukrem a zalijeme několika lžícemi vlažné vody. Mísu zakryjeme a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Trvá to asi čtvrt hodiny.
Do mísy přidáme med, olej, vejce, sůl a zbytek vody, podle potřeby další mouku a vypracujeme vláčné nelepivé těsto. Mísu opět zakryjeme a těsto necháme asi hodinu a půl kynout, až zdvojnásobí svůj objem.
Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučněný vál, zlehka propracujeme a rozdělíme na čtyři nebo šest pramenů. Ty zapleteme třeba podle návodu od Ruth.
Challah přemístíme na plech vyložený pečícím papírem, zakryjeme utěrkou a necháme ještě asi půl hodiny kynout.
Troubu si předehřejeme na 200°C (v původním receptu je 160°C, ale to je málo - challah by pak ještě kynul v troubě, místo aby se zapekl). Challah potřeme rozšlehaným vajíčkem a pečeme asi 10 minut, poté teplotu snížíme na 160°C a dopékáme dalších 20 - 30 minut dozlatova.
Necháme vychladnout (a podáváme s dostatkem tekutin nenáročným strávníkům).
Mé optimistické já by rádo zakončilo nějak.... ehm... optimisticky a tak děkuji Ruth za výzvu, alespoň jsem udělala radost třem hladovým.
Tak přesně tuhle nechuť dělat v květnu vánočku jsem měla taky:-) Rozdíl je v tom, že moje doposavad vytvořené vánočky byly právě většinou suché a drolivé, takže přesně naopak než u tebe a tak jsem si říkala, že to snad horší být nemůže. A nebylo. Naopak se challah moc poved a asi na vánoce budu dělat vánočku podle tohoto receptu, abych ji zas nemusela suchou drobit do kafe. Nebo mám jen příliš nízké nároky :-)
OdpovědětVymazatHihi, ty jseš fakt dobrá! Miluju tvůj způsob psaní atvou sebereflexi, to, že píšeš pravdu, a když ti něco nechutná nebo se to nepovedlo, tak to nezastíráš. Já teda vánočku ještě nikdy nepekla a v květnu by se mi s tím asi fakt začínat nechtělo, každopdáně máš mé uznání :-) (A těm třem kocovinovým strávníkům jsi určitě udělala radost).
OdpovědětVymazatTaky mi dlouho trvalo, než jsem ji udělala, ale výsledek stál za to a chutnalo nám to. Zpestřilo nám to večeři, kdy míváme jenom rohlíky.
OdpovědětVymazatNáhodou, z prvního obrázku jsem měla pocit, že to bude celkem fajn a výzva se ti povedla. I když by mně v těchhle teplech asi moc nebavila. Nesmí se od toho čekat vánočka, spíš nasládlý chleba a s výsledkem je pak člověk spokojenější. Akorát v tomhle receptu se všm šetří ještě víc než obvykle, tak to asi bylo fakt dost suchý.. Moc hezké povídání o chale má Yva, možná jsi to četla. http://praktickekulinarium.com/index.php?option=com_content&view=article&id=129%3Achala-pro-rabina-&catid=49%3Arecepty-s-historii&Itemid=163&lang=cs
OdpovědětVymazatJo a zaujalo mně, že jí říkáte "ten challah":)
Přesně znám ten pocit znechucení, když se s něčím piplu, už v průběhu ale vidím, že se to blíží k nehezkému konci a výsledek, který mám chuť hned vší silou třísknout do koše(a neudělám to jen z důvodu, že jídlem se prostě plýtvat nemá a už vůbec ne z rozmaru, že se mi něco zrovna nedaří), celé nepovedené dílo jen završí. Takže vypsat se je možná nejlepší forma ventilování frustrace (a ještě snad i fakt, že to někdo sní a dokonce se tváří, že mu to i docela chutná :))
OdpovědětVymazatJinak vyděsila jsem se u věty - "Bylo to totiž přesně jako takzvaná vánočka, tedy suchá a dusící hmota, která se nedá sníst bez másla, marmelády a hektolitru čaje" - vždyť přece domácí vánočka ( která se u nás mimojiné též peče jen na Vánoce, v tom je její kouzlo) vůbec není suchá a drolivá :)) Další věta mě ale vyvedla z omylu, je v ní všechno objasněno:) Ulevilo se mi, že jsi na vánočku nezanevřela:) a přeju další úspěšné i neúspěšné experimenty - vždycky si říkám, že i ty mají své kouzlo a opodstatnitelný důvod - třeba si člověk uvědomí, že ta "jeho" je prostě nej nej nej a nejlepší :)
Z toho by byla prima zemlbába:)
OdpovědětVymazatVánočka v květnu, že :D ale tak bylo co na snídani... a zbytek zapéct na tu žemlovku, s tvarohem :D
OdpovědětVymazatJak postupně koukám na jednolivé verze chaly ve květnové výzvě, vypadá to, že ta medová byla nejsušší, ostatní se tváří vláčněji. Tak třeba příště (jestli nějaké bude) zkusit jiný recept.
OdpovědětVymazatTaky jsem dělala tu medovou a chutnala mi, ale v tomhle ohledu jsem asi divná, protože mi chutná kupovaná vánočka. :-)
A já, když viděla tu úvodní fotku, jsem si říkala, co to je za divnou vánočku... (bez urážky Luci, stejně tě obdivuju, že se pouštíš do tady těch všech vyzývavých, ehm, divným věcí!). Loni na Vánoce ani nepekla, nebyl čas:-( dělala jsem akorát perníky a i to byl boj s časem. Ale až skončím zkouškové, just se na vánočku vrhnu, však co, naše pažravá rodina nepohrdně ničím. Dělám podle Dity Pecháčkové, recept byl v jednom alberťáckém časopise a naprosto bezkonkureční!
OdpovědětVymazatAle co, vánočka se může na všechny způsoby, tak proč ne takhle. :)
OdpovědětVymazatVianočka je vianočka a chala (challah) je chala, inak aj barches. Nemá zmysel porovnávať. Robievam ju pravidelne na raňajky (kým vianočku len na Vianoce)a všetkým chutí. A verím, že aj tá na obrázku hore podľa výzvy je výborná. Pre mňa je výzva vyskúšať nový spôsob zapletania. Takže zajtra pečiem(a potom uverejním)!
OdpovědětVymazatPíšeš strašně vtipně, takže vánočka má na Tebe dobrej vliv:-D
OdpovědětVymazatJá vánočku s máslem ráda, ale jako výzva to fakt není nic moc...
Tereeze: koukam, ze ty jsi delala jinou nez ja a podle receptu vypada, ze nebyla tak sucha, jako tahle...
OdpovědětVymazatMadla: no a mam tady snad vykrikovat "oh my god, this is soooo goood" apod., jak se standardne vykrikuje na foru odvaznych pekaru, kde se pochvali sebehnusnejsi a sebenepovedejsi vytvor? To fakt neumim ;-) Kazdopadne diky moc za pochvalu a absolutne nemuzu uverit tomu, ze ty jsi jeste nepekla vanocku!
farfalla: mozna jsem jen zmlsana ;-) A jakeho rodu challah je, bohuzel nevim, ale prislo mi to stredniho az muzskeho rodu :-)
Martina: ja nerikam, ze to bylo hnusne, jen proste suche a nudne a za par korun si to same muzu koupit v pekarne a nemusim skakat kolem plotny... Ale verim, ze nenarocny stravnik byl asi spokojen...
Arion: diky :-)
Dv: presne to me napadlo, kdyz jsem to ochutnala :-)
Meg: ja diky neznazranym spolubydlicim vlastne zadny zbytky nemela, doufam, ze cervnova vyzva bude lepsi :-)
Jana: ano, asi to tak bude, ta medova je low-cost
Olinka: diky, me to prave vetsinou bavi, zkouset neco noveho - tohle bohuzel moc nove nebylo ;-) Ja mam recept na vanocku od Pavliny Berzsiove a ta je taaaak dobra, ze jsem jeste lepsi nejedla... :-)
Vanilkovy lusk: ja jsem asi rozmazlena, no ;-)
olivia: a ja prave myslim, ze ma smysl porovnavat - zejmena, kdyz challah chutna uplne presne jako kupvana vanocka (kterou spousta lidi snida behem roku a asi jim chutna)... Zapletani ze 6ti je pekne (ehm, kdyz se povede)
Vanda: diky moc :-)
Tohle byla má první výzva a taky jsem nebyla moc nadšená, jak říkáš, "vánočka" v tuto dobu nic moc. Ale snažila jsem si svou první výzvu nepokazit, tak jsem první pekla tu whole-wheat přeměněnou na veganskou, ta byla pekelně suchá, ale pak jsem pekla tu honey white a asi náhodou se mi z receptu povedlo udělat nejlepší vánočku, co jsme kdy měli. Každopádně, už se těším na další výzvu, snad bude víc "daring"! :)
OdpovědětVymazatZuzana: ta veganska vypada nejak placate, ale ta druha je moc hezke... Ovsem na rezu je taky takova sucha... Taky doufam, ze pristi vyzva bude vic daring :-)
OdpovědětVymazatTeď jsi tedy dost brutálně urazila svatou chalu, která je předchůdkyně vánočky (Ježíš byl Žid, protože ji pečete). Ale chápu, že Gojte to prostě nepochopí :) Nejde o žrádlo, jde o duchovní hodnotu!
OdpovědětVymazat