sobota 17. listopadu 2012
Svatomartinské rohlíčky
Sejít se u hezky prostřeného stolu, vytáhnout parádní nádobí, navařit spousty dobrot. Posílat si plné mísy kolem stolu; každý si nandavá, co má rád - babička chce "biskupa", táta křídlo a nutně musí nad plným talířem složit mámě poklonu v odjakživa nezměněné podobě ("mé srdce vzlétá jako sokol!"), Zuza se snaží, aby měla co nejvíc masa a nejmíň přílohy, máma vypadá unaveně, ale šťastně a na poslední chvíli odbíhá do kuchyně pro talířek na kosti nebo si odložit zástěru. Myslela jsem, že to nesnáším. Jak se já a táta vždycky trochu pohádáme. Jak chce babička po jedné skleničce červeného zpívat. Jak se pořád všichni překřikujeme, až máma začne koulet očima a říkat, že je to u nás "jak v židovský škole". Myslela jsem, že bych radši nějakou tichou a nudnou rodinu, za kterou bych se nemusela stydět, když někoho přivedu na oběd. A víte co? Byla jsem pitomá. Tyhle společné obědy nebo večeře jsou to nejlepší, co člověk může chtít. Škoda, že k tomu dospěje, až když je to skoro pryč.
Na letošní svatomartinskou husu jsem byla, spolu s dalšími šťastnými, pozvaná ke Kačce Žvýkačce. My holky jsme se sešly už dopoledne. Já měla za úkol donést zelí, Pavli přinesla skvělé svatomartinské pivo od Matušky, společně jsme pak hňácaly houskové a perníkové knedlíky, udily slaninu, popíjely pivo a všechno to fotily. Na oběd dorazili další strávníci a měli jsme se moc dobře. Sice se nikdo nepřekřikoval ani nezpíval, ale co už. Husa byla měkká, až se rozpadala, knedlíky nadýchané, zelí sladkokyselé a nálada přejedeně-melancholická. Co víc si přát?
Recept jsem našla u Terezky, která ho převzala od Anuše Kejřové.
Ingredience na 32 rohlíčků:
30g čerstvého droždí
1 lžička cukru krupice
250ml vlažného mléka
150g změklého másla
60g cukru krupice
2 žloutky
kůra z jednoho citronu
500g hladké mouky (já jsem ze zoufalství dala 150g hladké, 150g pšeničné celozrnné hladké a 200g žitné celozrnné hladké a nečekaně se to podařilo)
špetka soli
---
hustá povidla
---
1 vejce
Postup:
Z droždí, lžičky cukru a trochy vlažného mléka uděláme kvásek a necháme ho na teplém místě vzejít. Zatím vyšleháme máslo s cukrem do světlé pěny. Vmícháme žloutky a citrónovou kůru. Přidáme mouku prosátou se solí, zbytek mléka a vzešlý kvásek. Vypracujeme těsto a necháme ho asi hodinu kynout pod utěrkou, až zdvojnásobí svůj objem.
Vykynuté těsto rozdělíme na osm dílů, každý vyválíme na placku, kterou nakrájíme na čtyři stejné, rovnoramenné trojúhelníky. Na jejich základnu dáme povidla, zahneme rohy, zabalíme a zahneme do tvaru rohlíčků. U Terezky najdete pěkné polopatické fotky, jak na to.
Rohlíčky necháme ještě asi čtvrt hodiny kynout na plechu vyloženém pečícím papírem, potřeme je rozšlehaným vajíčkem a poté je pečeme na 180°C asi 15 minut dozlatova.
Před podáváním je posypeme moučkovým cukrem.
Štítky:
česká klasika,
kynuté,
povidla,
sladké
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
teda to vypada dobre!dekuji za tip
OdpovědětVymazathttp://sienastyle.blogspot.it/
dekuju :-)
VymazatSvatomartinske rohlicky mam spojeny s babickou, ale protoze uz nekolik let bydlim na jinem kontinentu, muzu na ne jen vzpominat. Babiccka je dosud pece, jsou vynikajici! Ale napln neni z povidli, ale orechu.
OdpovědětVymazatJa jsem je poprve ochutnala loni nebo predloni v Bistru Florentyna, driv jsem je vubec neznala...
VymazatPovidlo bez povidla jako město bez města, s městy = s povidly :)
VymazatNa Moravě se říká povidlům "povidlí" a skloňuje se to úplně jinak, než jsme my Češi schopni pochopit :)
VymazatLucie, to je tak hezkej úvod, fakt.. to by mohl bejt začátek nějaký povídky..:)
OdpovědětVymazatdekuju :-)
VymazatVypadají skvěle, škoda, že až po Svatém Martinovi, ale já občas i cukroví peču v průběhu roku :) Náplně se předpokládám dají dělat třeba i s tvarohem nebo ořechy, ne? A koukám, že i experiment s moukama vyšel :D
OdpovědětVymazatDiky... Delala jsem je poprve a nechtelo se mi cekat s prispevkem az na pristi rok :-) Myslim, ze napln se dela takova, jaka komu chutna.
VymazatVypadá to úžasně. Tento rok budu péct na Vánoce poprvé, tak doufám, že se mi to taky tak povede :)
OdpovědětVymazatDekuju a preju, at se vanocni cukrovi podari :)
VymazatLucie, to je moc krásně napsané. Ten úvod mě naprosto dostal, asi proto, že to cítím stejně. Vždycky jsem se rozčilovala, že se u nás všichni doma překřikovali a tak nějak dohadovali. Vadilo mi, že kazí sváteční atmosféru. Ale tak to nebylo. Všichni se měli rádi a nějak to k tomu patřilo. A je potřeba si to užívat, dokud to trvá. Díky za hezké zamyšlení a taky skvělý recept. :-)
OdpovědětVymazatdekuju :-)
VymazatLucko, pěkně se ti povedly, já je letos dělala týden před Martinem s povidly, mák jím jen já,takže mám holt smolíka...:(
OdpovědětVymazatja prave mak nerada :/
VymazatNo vida, u nás doma bývaly svatomartinské rohlíčky jedině s mákem. Moc milé počtení, Lucie. :-)
OdpovědětVymazatja nevim, jestli je nejaka "jedina prava" napln, ale ja nejvic miluju povidla a navic mam skvela domaci, takze tak :)
VymazatA dekuju
Jé, martinské rohlíčky, ty jsem taky podle Kejřky pekla a letos jsem na ně úplně zapomněla,
OdpovědětVymazatto budu muset ještě napravit. Jenom mi z nich většinou ta povidla vytékala, asi to chce nějak lépe rolovat a nebo přidat trochu perníku ?
Mne ta povidla taky moc nedrzela a pernik jsem nemela, ale s hustymi by to slo krasne
VymazatSakra, já svatého Martina úplně prošvihla. Vypadají překrásně! :)
OdpovědětVymazatdekuju :-)
VymazatJsou nadherny! My delame kazdy rok na svatomartinske posviceni kolacky, ale tyhle bych priste urcite mohla zkusit :)
OdpovědětVymazatDiky... My jsme doma nikdy Martina neslavili, az loni jsem rohlicky nekde ochutnala a bylo jasno, ze je zkusim :)
VymazatSkvělý úvod, který člověka doslova dojme svou opravdovostí. Taky jsem si vždycky říkala, jak mě štvou třígenerační nedělní obědy a teď, když mám vlastní domácnost, mi strašně chybí :-)
OdpovědětVymazatAle k receptu, já letos nějak celého Martina prošvihla, tak jsem ráda, že se můžu kochat vypečenými martinskými rohlíčky alespoň u pilnějších foodblogerek :-) Tvoje celozrnná varianta vypadá krásně a určitě ji vyzkouším i bez Martina ...
dekuju moc :)
VymazatTo vyzera tak super! :) (a znie)
OdpovědětVymazatPetra
dekuju :)
VymazatRohlíčky pekla moje babička a máma je pak po její smrti převzala za vlastní. Neříkáme jim svatomartinské, ale občas mi je mám ze sentimentu uválí a zabalí. Objevují se záhadně v troubě hlavně ve vzácných chvílích, kdy hrozí náplava rodinného dřeva ze všech koutů světa k nám do kuchyně. A proč to píšu? Protože nejlepčí jsou stejně mákové! :)
OdpovědětVymazat:-) Neeee, makove neeeee
VymazatPovidlové jsou taky moc fajn, hlavně když nám při zavařování ujede ruka s rumem, ale mák je prostě mák. To jinde na západ od nás skoro neznaj a hrozně mi chybí. Člověk by všechny croissanty a profiteroly hned upustil do bláta a utíkal pro jednu dobrou českou buchtičku.
OdpovědětVymazatMáš je prostě úplně krásoucí! :) *Palec nahoru*
Vymazatdekuju :)
VymazatNení zač. Je to jen tvoje zásluha. :)
OdpovědětVymazatMuzu se zeptat jaky je pomer nahrazovani cerstveho drozdi a instantniho? Ziju v cizine a na cerstve jsem zde narazila jednou pred lety. Dekuju Petra
OdpovědětVymazatPetra: nejsem si jista, ale tusim ze 7g suseneho je jako 21g cerstveho... Jinak google jiste poradi lepe nez ja ;-)
OdpovědětVymazat