Tvarohové meruňkové knedlíky

Sedím ve svém novém ušáku a listuju kuchařkama. Dostala jsem tašku meruněk; na marmeládu jsem příliš líná, koláč nechci riskovat, neboť bych ho snědla sama na posezení, zbývají tedy meruňkové knedlíky. Přemýšlím, jestli mám všechny ingredience, dost vajíček a energii na to všechno nádobí. Na klíně mi leží letní farmářská kuchařka od Hany Michopulu. Na telefonu mi pípá zpráva z Twitteru - "@HanaMichopulu is now following you". Kuchařka je otevřená na receptu na ty nejjednodušší tvarohové knedlíky na světě. Beru to jako znamení a jdu do nich. Díky, už nikdy žádné šlehání sněhu, tření másla s vejci a tak!

Ingredience na 14 knedlíků (moje porce jsou 3, ale kamarádka říká, že jím nějak málo):
500g měkkého tvarohu (ve staniolu)
200g hrubé mouky (nebo krupice)
14 malých zralých meruněk, vypeckovaných, ale nerozdělených
---
strouhaný tvaroh, máslo a cukr podle chuti

Postup:
Na pracovní ploše smícháme tvaroh s moukou, těsto rozdělíme na 14 stejných kousků a do každého zabalíme celou meruňku.
Vhodíme do vařící vody a když knedlíky vyplavou na hladinu, necháme je vařit ještě 1-2 minuty.
Podáváme s rozpuštěným máslem, cukrem a strouhaným tvarohem, a vůbec není špatné přihodit hrst nasucho opražených mandlových plátků.
Já dělám knedlíky do zásoby; vyskládám je v rozestupech na tác, zmrazím a pak sesypu do sáčků po porcích a mám vystaráno pro případ lenosti.

Jak děláte tvarohové knedlíky vy? Co si na ně sypete. Cukr moučka nebo "chroupavej"?

Meruňkový koláč s mandlemi a amarettem

Moje babička říkala meruňkám merunky. Vyslovovala to tak, že každému bylo okamžitě jasné, jaké ovoce je to nej. Její linecký koláč s merunkami a sněhovou čepicí je nepřekonatelný, bohužel recept na něj nám nezůstal. Zloději, zloději, ve dne v noci choději a dobře poznaji, co je v bytě nejcennější. A tak se tentokrát musím spokojit s tím nejobyčejnějším receptem na drobenkový koláč, vylepšeným o plátky mandlí (těsně před expirací, chápete, ne?) a kapku mandlového likéru.

Ingredience na 20cm formu:
250g hrubé mouky
100g studeného másla
100g cukru krupice
1/2 lžičky prášku do pečiva
1 vejce
---
meruňky, vypeckované a rozpůlené
hrst mandlových lupínků
velký panák amaretta

Postup:
Troubu předehřejeme na  190°C. Dortovou nebo koláčovou formu vyložíme pečícím papírem nebo vymažeme máslem.
V míse prsty promneme mouku práškem do pečiva, cukrem a máslem, až vznikne drobenka. Vmícháme vejce a opět rozdrobíme.
Něco přes polovinu drobenky lehce vtlačíme do připravené formy, na těsto naskládáme meruňky (kdo má čas, naloží je předem do amaretta) a pokapeme je amarettem. Na meruňky nadrobíme zbytek drobenky, povrch posypeme mandlovými plátky a dáme péct na 25-30 minut dozlatova.

Apeluju na vás, uložte recepty svých babiček na bezpečná místa dřív, než bude pozdě!

Malinový dort

Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli mám radši jahody nebo maliny. Na jahody se celý rok strašně těším a kromě asi tak dvou týdnů v červenci, kdy dozrají ty nejšťavnatější, nejčervenější a nejjahodovější - tedy kunratické - je nejím. Maliny mi chutnají celé léto i část podzimu, jejich chuti nijak zvlášť neublíží ani mražení a tak pro mě nejsou tak vzácné. Zato jsou moc dobré - sladko-kyselé, osvěžující, možná o trošku zajímavější než jahody. Jak říkám, nemůžu se rozhodnout. Každopádně, v připadě pěnového dortu mám jasno. Jahodový jsem dělala před pár lety, malinový měl premiéru letos. A vítězí u mě na plné čáře, hlavně asi pro tu kyselou stopu, která mi u jahodových dezertů chybí.

Ingredience na 23cm formu:
200g polohrubé mouky
40g cukru krupice
100g studeného másla
1 vejce
---
750g malin
100 - 150g cukru krupice
2 lžíce želatiny v prášku
450ml smetany ke šlehání
250ml zakysané smetany

Postup:
Troubu předehřejeme na 180°C. Dno otevírací dortové formy vyložíme pečícím papírem.
Mouku, cukr, máslo a vejce rychle zpracujeme a drobivé těsto upěchujeme na dno připravené formy. Propícháme ho vidličkou, aby se nenafukovalo a dáme péct na 15 - 20 minut, dozlatova. Necháme vychladnout.
500g malin rozmixujeme s 2/3 cukru, přepasírujeme přes jemný cedník, dáme do kastrolu a posypeme želatinou. Necháme asi 10 minut stát, až želatina nabobtná a poté zahříváme na mírném ohni, až se rozpustí. Nevaříme.
Směs necháme trochu vychladnout a vmícháme zakysanou smetanu a šlehačku ušlehanou se zbylým cukrem dotuha.
Na vychladlý korpus vyskládáme zbytek malin (pár si můžeme nechat na ozdobu) a opatrně je zalijeme krémem. Uhladíme povrch a necháme v lednici ztuhnout přes noc.
Před vyndáním z formy objedeme dort po obvodu horkým nožem a přesuneme na servírovací tác. Porcujeme také nejlépe horkým nožem.

Ach, moc bych si přála, aby léto nikdy neskončilo!

Gazpacho

LISTER: Tak, co je s tou polívkou gazpacho? Prosim tě, o co tenkrát šlo?

RIMMER: Teď, když jsem odsouzen, tak ti to řeknu. Polévka gazpacho. Nejhezčí večer mého života. Pozvali mě ke kapitánovu stolu. A to jsem byl v podniku pouhých čtrnáct let. Šest důstojníků a já! Říkali mi „Arnolde“. Jako první chod byla polévka gazpacho. Nevěděl jsem, že se polévka gazpacho podává studená. Dal jsem si zavolat kuchaře a řekl jsem mu, aby ji odnesl a přinesl teplou. Udělal to! Výraz v jejich tvářích mě pronásleduje dodnes!! (Brečí) A já myslel, že se smějou kuchaři, ale celou tu dobu se smáli mně, zatímco jsem jedl svou vařící polévku gazpacho! A pak už jsem nikdy nejedl u kapitánova stolu. To byl konec mé kariéry.

LISTER: Ale, no tak. To se přece může stát každýmu.

RIMMER: Kdyby nám o tom řekli při základním výcviku! Místo, abychom šplhali nahoru a dolů po laně a kopali zákopy. (Křičí) Kdyby nám aspoň jednou řekli: „Polévka gazpacho se podává studená,“ mohl jsem být dneska admirál!!! (Potichu) A místo toho jsem úplná nula, je to tak.

(zdroj: http://www.cervenytrpaslik.cz/scenare/CZ-06-1_Ja_na_druhou.htm)

 

Kromě toho, že se španělská polévka gazpacho podává ledově vychlazená, tak se taky vůbec nevaří, ale jen rozmixuje. Idelální jídlo pro nadcházející horký víkend. Pěkně si dejte vychlazené gazpacho do termosky a hurá k vodě. A ne, že někoho uslyším, jak si stěžuje na vedro! Pokud nejste asfaltér, sklář, kuchař, pekař, řidič z povolání bez klimatizace nebo nemocný, co nemůže vstát z postele, nenadávejte a užívejte si léto.

 

Recept jsem převzala z The Guardian a u třetí verze jsem usoudila, že mám vyladěno na své chutě.

 

Ingredience na 4 - 6 porcí

100 g staršího bílého pečiva (dávám francouzskou bagetu), namočeného na půl hodiny do vody

1 kg velmi zralých rajčat, nakrájených na kousky

1 malá zelená paprika, zbavená semínek a bílých žeber, nakrájená na kousky

1 velká červená paprika, zbavená semínek a bílých žeber, nakrájená na kousky

1 větší salátová okurka, oloupaná a nakrájená na kousky

3 stoužky česneku, oloupané a rozpláclé

140 - 150 ml olivového oleje

2 lžíce sherry octa (dala jsem vinný ocet, ale příště to napravím)

sůl

k podávání: např. vajíčko na tvrdo, černé olivy, nakrájená rajčata a okurky, máta, hladkolistá petržel, jarní cibulka, španělská šunka

 

Postup:

Do mixéru dáme všechnu zeleninu, vyždímaný chléb, olej, ocet a sůl. Rozmixujeme úplně dohladka. Přepasírujeme přes jemný cedník (nebo necháme hrubší strukturu, ale v tom případě bych se asi rozhodla pro loupání rajčat a paprik) a případně dochutíme. Pořádně vychladíme - můžeme podávat i s kostkami ledu - a ozdobíme podle chuti.