Kurz vaření v Thajsku

Koncem loňského roku mi jeden kamarád řekl, že jestli sem rychle něco nenapíšu, bude můj blog mrtvej. Vlastně mi to v průběhu roku říkalo dost lidí, což stejně nebylo potřeba. Věděla jsem to sama. Jenže to nešlo; nechtělo se mi nic péct, nic vařit, fotit, vymýšlet. Teď to najednou asi jde. Cítím takovou nenápadnou chuť pokračovat. 
Možná i proto, že tahle zima není blbá jako ty předchozí. Dějí se mi samé skvělé věci - třeba dovolená v Thajsku.
Letěli jsme do Bangkoku, pak do Chiang Mai a nakonec dolů k moři. A právě v Chiang Mai jsem se přihlásila do kurzu vaření, protože - přiznejme si to upřímně - na výpravu do sloní rezervace a koupání se slony v bahně nemám buňky. Musel mi to teda přiznat můj spolucestovatel, ale měl fakt pravdu. Rozmazlená Pražačka, no.
Kurz byl za rohem od našeho hotelu, nevyužila jsem tedy nabízený svoz (=opruz, protože jezdit s ostatními jako pako hodinu po městě prostě nechceš, ale nabízejí to v Thajsku u všech atrakcí pro turisty).
Když jsme se všichni (celkem nás bylo myslím šest) sešli, odvezla nás naše lektorka Boom (vyslovovala se jako Pum, doufám) na ranní trh. Tam nám představila všechny ingredience a měli jsme chvilku na nákupy (nezajímalo mě stejně nic než mango, muhehe).

A pak už hurá do školy.
Vyráběli jsme vlastní curry pastu, předkrm, stir-fried jídlo, curry, nudle, polévku a dezert. V každé kategorii jsme měli na výběr ze tří možností.
Já jsem si vybrala červenou curry pastu (namphrik - gaeng - daeng), červené curry (gaeng - kiew - waan), kuřecí polévku s kokosovým mlékem (tom - kaa - kai), restované mleté vepřové s posvátnou bazalkou (pad - kra - prao - moo), pad thai, papájový salát (som - tum) a samozřejmě sladkou lepkavou rýži s mangem (kao - niew - ma - muang).

Postupně jsme to všechno uvařili a ochutnali a moc jsme se u toho nasmáli, protože Boom byla strašně veselá a pořád dělala legrační obličeje a vtípky. Jeden účastník byl vegan (rybí omáčka se dává do všeho místo soli a z čeho asi bude, mrk, mrk) a taky měl spoustou alergií (třeba na arašídy) a vůbec nejedl ani trochu pikantní jídlo (všechno to dost pálilo), ale Boom byla zřejmě připravena na cokoliv.

Tak a protože Chez Lucie je receptový blog, mám tu pro vás samozřejmě recept. Doma už jsem zkoušela všechny tři druhy curry, všichni zúčastnění to přežili (a že jich bylo).

Červené curry s bambusovými výhonky

Ingredience na 1 porci:
1 lžíce oleje
1 lžíce červené curry pasty (recept následuje nebo si kupte hotovou)
100 g kuřecího masa nakrájeného na kousky
100 g bambusových výhonků, na plátky (koupila jsem v konzervě)
300 ml kokosového mléka
1 lžíce rybí omáčky
2 lžičky palmového cukru
1 lžíce listů z kafrové limety, zbavené tuhých středových řapíků
malou hrst listů z thajské bazalky
1/2 červené chilli papričky na dochucení (nebo víc anebo míň)

Postup:
Na mírném ohni rozmícháme v oleji curry pastu, až se rozvoní. Přidáme kuře a orestujeme ho. Zalijeme kokosovým mlékem, přidáme bambusové výhonky a přivedeme k varu. Ochutíme rybí omáčkou a cukrem. Jakmile se cukr rozpustí, přidáme bazalku a listy z kafrové limety. Lehce promícháme a sundáme z ohně. Podáváme s rýží a nasekanou papričkou.

Červená curry pasta

Ingredience na 3 porce:
5 velkých červených chilli papriček zbavených semínek (pokud používáme sušené, namočíme je předem do vody)
2 lžíce nasekané šalotky
1 lžíce nasekaného česneku
1 lžička nasekaného galangalu
1 lžíce nasekané citronové trávy
1 lžička nasekané kůry z kafrové limety
1 lžička nasekaného kořene koriandru
5 kuliček bílého pepře
1 lžička opražených koriandrových semínek
1 lžička opraženého římského kmínu
1 lžička soli
1 lžička krevetové pasty

Postup:
V hmoždíři rozdrtíme kmín, koriandrová semínka a pepř, přidáme papričky a sůl. Hmoždíme, dokud nejsou papričky i všechno ostatní na kaši. Přidáme zbylé ingredience kromě krevetové pasty a drtíme a drtíme, až to všechno rozdrtíme. Nakonec přidáme krevetovou pastu a ještě trochu pastu pomačkáme. Uff. Případně můžeme všechno rozmixovat v mixéru, ale není to taková sranda.

A ještě pro radost, pár fotek jídla z dovolené. No dobře, dávám je sem pro svou radost, ale co...